Už za pár týdnů se Chorvatsko stane dvacátou evropskou zemí, v níž se bude platit eurem a která bude i součástí schengenského prostoru. Téměř třicet let let po rozpadu Jugoslávie od zavedení chorvatské kuny a jen deset let poté, co se země stala 28. členským státem EU, se Chorvati dokázali vzdát své stabilní národní měny s vidinou ještě větší stability a s očekáváním zvýšení zájmu zahraničních investorů. Doufají, že je tím přitáhnou i na svůj realitní trh, kam zatím vstupují jen opatrně.
V další epizodě podcastu Realitní Club přivítá Dalibor Martínek z newstream.cz možná trochu překvapivě bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu. Ten se však v posledních měsících plně věnuje developerské činnosti a podílí se také na projektu nové budovy Pražské filharmonie. Poslouchejte nový podcast již v pondělí na stránkách newstream.cz a všech podcastových platformách.
Mezi Čechy stoupá zájem o nemovitosti v zahraničí. Podle realitních kanceláří vzrostl objem nákupů starších i nových apartmánů či domů meziročně asi o 20 až 25 procent. K oblíbeným destinacím patří především Španělsko a Chorvatsko, ale například i Albánie. Návratnost investice je podle společností vyšší než v Česku.
Deset let. Tak dlouho trvala růstová fáze amerického nemovitostního trhu. Ta je však nyní u konce, ukazují data agentury Bloomberg, podle nichž index cen amerických nemovitostí v červenci poprvé od března roku 2012 poklesl. Sice mírně, ale jde o zásadní novinku, která může značit změnu trendu ve vyspělém světě.
„Převážně investujeme do rezidenčních nemovitostí a pozemků ve statutárních městech a nejdále v dostupnosti do 30 kilometrů. Dále nás zajímají rekreační střediska v lokalitě Jižní Čechy a v horských oblastech Šumava a Krkonoše,“ říká Patrik Vlášek, obchodní ředitel společnosti Ericonn.
Jedna z divizí zadlužené čínské developerské společnosti Evergrande nedostála svým dluhovým závazkům, proto musí podle rozhodnutí arbitra zaplatit ručiteli 7,3 miliardy jüanů (zhruba 26 miliard korun). Evergrande to oznámila ve zprávě pro hongkongskou akciovou burzu.
Hypotéky v Česku prudce zdražují. Podle nejnovějších údajů Fincentra Hypoindexu odpovídala průměrná úroková sazba počátkem července 6,24 procenta, nyní už se blíží úrovni 6,5 procenta. Hypotéky jsou nejdražší od počátku milénia. Jsou dražší dokonce i než těsně před globální finanční krizí, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Ta tehdy následně způsobila pokles cen tuzemských nemovitostí.
Dvojciferná inflace nutí Čechy přemýšlet, jak ochránit svoje úspory před znehodnocením. Souvisejícím trendem je boom internetových investičních platforem. „Nepochybuji o tom, že se investiční aktivity v blízké budoucnosti zcela přesunou do online prostředí, a nahradí tradiční přístupy,“ říká Daniel Havel, zakladatel investiční platformy do nájemních nemovitostí Rentier.cz.
V průzkumech Češi neustále tvrdí, že bydlení ve svém je to „nej“ a nic jiného nemá téměř smysl. Zpřísňující se podmínky hypoték, růst jejich sazeb i cen nemovitostí a nejistoty posledních několika málo let, ale vytvářejí koktejl změny. Mladí Češi začínají podle expertů měnit své preference a volí životní styl odlišný od toho, jak chtěli žít jejich rodiče.
Zahraniční zpravodajské agentury začínají přinášet zprávy o poklesu cen v reakci na rostoucí ceny hypoték. Podle oslovených analytiků jde o zbytečnou paniku a tuzemsku pokles cen zatím nehrozí.
Americký dolar mírně posiluje vůči euru, obchodníci čekají na výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna ztrácí zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1350 dolaru.
V Sixtinské kapli ve Vatikánu začalo konkláve, které vybere 267. hlavu katolické církve. Dnes se uskuteční jedno kolo hlasování, po němž zřejmě ještě nebude známo jméno nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.
Číst více
Čistý zisk německého výrobce luxusních automobilů BMW se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26,4 procenta na 2,17 miliardy eur 💶 (zhruba 54 miliard korun). Hospodaření automobilky v prvním čtvrtletí negativně ovlivnily slabé výkony v Číně.
Zástupci členských států EU se shodli na změně emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
Pražská burza po měsíci znovu zakončila obchodování nad 2100 body. Index PX dnes vzrostl 💪 o 1,99 procenta na 2103,61 bodu. Víc než šest procent přidaly akcie Erste Bank, o téměř 2,5 procenta si polepšily cenné papíry Komerční banky. Česká koruna dnes posílila k euru i dolaru.
Společnost Makro Cash & Carry ČR 🛒 snížila 📉 meziročně čistý zisk o 81,8 procenta na 24,6 milionu korun. Tržby jí naopak vzrostly o 4,4 procenta na celkových 36,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do německé skupiny Metro AG, v níž vlastní podíl 68 procent investiční firma EP Global Commerce podnikatelů Daniela Křetinského a Patrika Tkáče.
Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík podal ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů o jeho vzetí do vazby. Soudy podle jeho advokátky porušily klientovo právo na spravedlivý proces, protože odůvodnění rozhodnutí jsou zcela vágní a neurčitá a nesplňují základní náležitosti, které vyžaduje trestní řád. Ludvík je ve vazební cele od konce února, a to v souvislosti s korupční kauzou, jež se týká nemocničních zakázek.
Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal zákon, který nevládním organizacím v zemi přidává nové administrativní povinnosti. Hlava státu tak nevyhověla žádostem občanského sektoru a opozice, aby zákon vetovala.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyhlásil amnestii u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Propuštěno bude také 42 osob odsouzených za extremismus, informovala státní agentura Belta s odvoláním na Lukašenkovu kancelář. Na základě trestného činu extremismu jsou v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení odpůrci Lukašenkova režimu.
Česká národní banka (ČNB) ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy.
Číst více
