Rajčata, původně označovaná jako rajská jablka, jsou pro gurmeta Pavla Maurera něco jako pozemský zázrak, rostou téměř všude a v kuchyni umí udělat velkou parádu. Má to ale háček, při pěstování jsou náročná na přísun vody. A ta se s postupující klimatickou změnou stává stále vzácnější. Vědci nelení a šlechtí odrůdy, které tolik závlahy nepotřebují. Co myslíte, ztratí takové nežíznivé rajče na chuti? přemítá Maurer.
O ženách ve vrcholné gastronomii se mluví mnohem méně než o mužích. A to mi vadí, píše ve svém příspěvku pro Newstream novinář a gurmet Pavel Maurer. Kde kdo na světě podle něj zná jména jako Jamie Oliver, Gordon Ramsay, Ferran Adriá. A u nás pak Zdeňka Pohlreicha. Kdo však zná jména šéfkuchařek? ptá se Maurer. Kdo třeba ví, že tento měsíc bude přebírat cenu „nejlepší šéfkuchařka světa“ jistá Mexičanka jménem Elena Reygadas? Žena, která provozuje pět skvěle prosperujících podniků v devítimilionovém Mexiko City, je, bohužel, mimo záři reflektorů. A to je škoda. Také Česko má řadu skvělých šéfkuchařek. Tady je Maurerův výběr těch nejlepších z nejlepších chefek.
Na Facebooku se Pavel Maurer pohybuje už nějaký ten pátek. Posledních deset let na něm zveřejňuje příspěvky výhradně spojené s gastronomií. Přesto ho stále ohromuje a šokuje, jak nepředvídatelné reakce mohou tyto vzkazy vyvolat. A jak sám říká, vůbec neplatí, že čím více úsilí, času a peněz do sdělení investujete, tím více reakcí sklidíte. Haute cuisine v tomto zápase o pozornost jasně prohrává s buřty s cibulí.
Jaký je rozdíl mezi šunkou standard a šunkou nejvyšší kvality? Je "éčko" v potravinách vždy škodlivé? Gurmet Pavel Maurer se tentokrát zaměřil na etikety českých potravin. I když je sám spíš nestuduje, Češi to k jeho překvapení většinou dělají.
Voda. Zázračná tekutina, bez které by nebylo života. V některých koutech naší planety už dobře vědí, co to je, když se jí nedostává. A právě jedno z takových míst navštívil gurmet Pavel Maurer a se čtenáři Newstreamu se podělil o své zamyšlení o vodě.
Miliony lidí na celé planetě o víkendu sledovaly nevídanou korunovaci. Mě na této unikátní parádě samozřejmě zajímá pohled gastronomický. Co asi po těch únavných hodinách čekání, mávání, modlení, zpívání a provolávání slávy nakonec měli k jídlu? Jak vypadal korunovační oběd? Co jedli a pili nejprestižnější aristokraté světa? Kdo měl tu čest a pochopitelně i nejvyšší prověrku, aby mohl potěšit vyprahlá hrdla králů, ministrů, princezen, vévodů, knížat, slovutných lordů a prezidentů?
Je libo saranče na grilu, vařeného škorpióna nebo smaženého moučného červa v bramborovém těstíčku? Hmyz se pomalu, nenápadně a nenávratně vkrádá do našeho jídelníčku. A je dost pravděpodobné, že bez něj to v příštích letech naše planeta z hlediska výživy obyvatelstva nepřežije.
V bytě, na balkoně, na zahradě. Bylinkám se může dařit všude. A v jídle udělají obří službu. I ty nejobyčejnější rostlinky umějí být kořením života, míní gurmet Pavel Maurer a přiznává, že jejich pěstování propadl.
Připadá mi, že z celého příborového portfolia je úplně nejpodstatnější lžíce. Lžíce je tak samozřejmou součástí našeho života, že často ani nevnímáme její design a z jakého materiálu je vyrobena.
Představte si, že máte na talíři nádherný telecí řízek! Je z telecí kýty naklepaný natenko, tak jak je zvykem třeba v Rakousku. Je tak akorát usmažený, samozřejmě na másle. A podávaný s bramborovým salátem. Řekněme, že jeho cena je 300 korun. Připadá vám to moc? Pojďme si s gurmetem Pavlem Maurerem rozebrat, co všechno je třeba do ceny takového Wiener Schnitzelu započítat.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný, uvedl 👨 Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Výrobci elektroinstalačního materiálu Kopos Kolín loni 📈 vzrostl čistý obrat meziročně o 4,5 procenta na 1,349 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění naopak klesl o 8,1 procenta na 109,6 milionu korun. V roce 2024 měla firma obrat 1,291 miliardy korun a zisk 119,3 milionu korun.
Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky ❌ destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V dnešním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.
