Rajčata, původně označovaná jako rajská jablka, jsou pro gurmeta Pavla Maurera něco jako pozemský zázrak, rostou téměř všude a v kuchyni umí udělat velkou parádu. Má to ale háček, při pěstování jsou náročná na přísun vody. A ta se s postupující klimatickou změnou stává stále vzácnější. Vědci nelení a šlechtí odrůdy, které tolik závlahy nepotřebují. Co myslíte, ztratí takové nežíznivé rajče na chuti? přemítá Maurer.
O ženách ve vrcholné gastronomii se mluví mnohem méně než o mužích. A to mi vadí, píše ve svém příspěvku pro Newstream novinář a gurmet Pavel Maurer. Kde kdo na světě podle něj zná jména jako Jamie Oliver, Gordon Ramsay, Ferran Adriá. A u nás pak Zdeňka Pohlreicha. Kdo však zná jména šéfkuchařek? ptá se Maurer. Kdo třeba ví, že tento měsíc bude přebírat cenu „nejlepší šéfkuchařka světa“ jistá Mexičanka jménem Elena Reygadas? Žena, která provozuje pět skvěle prosperujících podniků v devítimilionovém Mexiko City, je, bohužel, mimo záři reflektorů. A to je škoda. Také Česko má řadu skvělých šéfkuchařek. Tady je Maurerův výběr těch nejlepších z nejlepších chefek.
Na Facebooku se Pavel Maurer pohybuje už nějaký ten pátek. Posledních deset let na něm zveřejňuje příspěvky výhradně spojené s gastronomií. Přesto ho stále ohromuje a šokuje, jak nepředvídatelné reakce mohou tyto vzkazy vyvolat. A jak sám říká, vůbec neplatí, že čím více úsilí, času a peněz do sdělení investujete, tím více reakcí sklidíte. Haute cuisine v tomto zápase o pozornost jasně prohrává s buřty s cibulí.
Jaký je rozdíl mezi šunkou standard a šunkou nejvyšší kvality? Je "éčko" v potravinách vždy škodlivé? Gurmet Pavel Maurer se tentokrát zaměřil na etikety českých potravin. I když je sám spíš nestuduje, Češi to k jeho překvapení většinou dělají.
Voda. Zázračná tekutina, bez které by nebylo života. V některých koutech naší planety už dobře vědí, co to je, když se jí nedostává. A právě jedno z takových míst navštívil gurmet Pavel Maurer a se čtenáři Newstreamu se podělil o své zamyšlení o vodě.
Miliony lidí na celé planetě o víkendu sledovaly nevídanou korunovaci. Mě na této unikátní parádě samozřejmě zajímá pohled gastronomický. Co asi po těch únavných hodinách čekání, mávání, modlení, zpívání a provolávání slávy nakonec měli k jídlu? Jak vypadal korunovační oběd? Co jedli a pili nejprestižnější aristokraté světa? Kdo měl tu čest a pochopitelně i nejvyšší prověrku, aby mohl potěšit vyprahlá hrdla králů, ministrů, princezen, vévodů, knížat, slovutných lordů a prezidentů?
Je libo saranče na grilu, vařeného škorpióna nebo smaženého moučného červa v bramborovém těstíčku? Hmyz se pomalu, nenápadně a nenávratně vkrádá do našeho jídelníčku. A je dost pravděpodobné, že bez něj to v příštích letech naše planeta z hlediska výživy obyvatelstva nepřežije.
V bytě, na balkoně, na zahradě. Bylinkám se může dařit všude. A v jídle udělají obří službu. I ty nejobyčejnější rostlinky umějí být kořením života, míní gurmet Pavel Maurer a přiznává, že jejich pěstování propadl.
Připadá mi, že z celého příborového portfolia je úplně nejpodstatnější lžíce. Lžíce je tak samozřejmou součástí našeho života, že často ani nevnímáme její design a z jakého materiálu je vyrobena.
Představte si, že máte na talíři nádherný telecí řízek! Je z telecí kýty naklepaný natenko, tak jak je zvykem třeba v Rakousku. Je tak akorát usmažený, samozřejmě na másle. A podávaný s bramborovým salátem. Řekněme, že jeho cena je 300 korun. Připadá vám to moc? Pojďme si s gurmetem Pavlem Maurerem rozebrat, co všechno je třeba do ceny takového Wiener Schnitzelu započítat.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
