Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Pavel Maurer: Moje nejoblíbenější lžička je od Kaplického. Tu od Armaniho jsem si nekoupil

Pavel Maurer: Moje nejoblíbenější lžička je od Kaplického. Tu od Armaniho jsem si nekoupil
Pavel Maurer, užito se svolením
Pavel Maurer

Připadá mi, že z celého příborového portfolia je úplně nejpodstatnější lžíce. Lžíce je tak samozřejmou součástí našeho života, že často ani nevnímáme její design a z jakého materiálu je vyrobena.

Reklama

Můj tchán například doma u jídelního stolu vždy vyžadoval tu nejlehčí, hliníkovou lžíci. Ano, tu úplně nejlacinější, kterou zná každý, kdo se někdy stravoval ve školní jídelně nebo nejobyčejnějším bufetu na stojáka. Tchán byl montér. Celý život cestoval za prací po celém světě, miloval a znal jídlo domácí i exotické, ale příbor vyznával skutečně ten nejjednodušší, jak já říkám „bufeťácký, nádražní“. Zvláště pak lžíci.

Telecí řízek za 300 korun? To je tak akorát

Představte si, že máte na talíři nádherný telecí řízek! Je z telecí kýty naklepaný natenko, tak jak je zvykem třeba v Rakousku. Je tak akorát usmažený, samozřejmě na másle. A podávaný s bramborovým salátem. Řekněme, že jeho cena je 300 korun. Připadá vám to moc? Pojďme si s gurmetem Pavlem Maurerem rozebrat, co všechno je třeba do ceny takového Wiener Schnitzelu započítat.

Přečíst článek

Vyfotil jsem nějaké lžíce a lžičky, co máme doma (viz foto níže). Jsou obyčejné i kreativní, z týkového či olivového dřeva, vykládané perletí, alpakové, stříbrné i plechové nebo aluminiové, porcelánové nebo z různých druhů kovu. A musím přiznat, že některá jídla mi opravdu více chutnají s jiným příborem, který se k nim prostě lépe hodí.

Pavel Maurer, užito se svolením

Mám doma třeba sadu dřevěných lžic, které vyrábí jeden rodinný podnik ve Šluknovském výběžku. Mají lžíce z třešně, javoru, akátu a mnoha dalších stromů. Působí v puse sametově, měkce, jsou elegantní do ruky a určitý konkrétní strom může být spojen s naším datem narození, takže lžíce se dá vyrobit „na míru“.

Reklama

O dřevěnou lžíci musíte pečovat. Občas ji „vykoupat“ v olivovém oleji a hlavně nedávat do myčky. Je velmi praktická při míchání pokrmů připravovaných v teflonových pánvích, takže si je nepoškrábete. S dřevěnou lžící moc rád jím jogurty nebo rýžová jídla na způsob číny.

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem

Víme, kde si v Praze dáte nejlepší plzničku

Češi milují pivo. A umí ho i skvěle uvařit a načepovat. Gurmet Pavel Maurer radí, kam si v Praze skočit na excelentní plzničku nebo dvě. Třetí už ale leze hodně do peněz.

Přečíst článek

Klasická kovová lžíce spolu s vidličkou se hodí k italským těstovinám s různými omáčkami ze sýrů, rajčat a chilli papriček. Vidličkou si namotáváme špagety, napichujeme penne a podobně, ale lžička je veledůležitá pro omáčky, aby nám totiž nezbylo to nejlepší na talíři. Kromě toho Italové milují a vyžadují lžíci ke špagetám proto, že si na ni naberou sugo a v něm si „vyválí, vykroutí a vykoupou“ těstovinu. No a když i tak něco zůstane na talíři, vytřou si ty poslední dobroty kouskem bílého chleba, který je tradičně vždy na stole připraven.

Pavel Maurer, užito se svolením

Ty hlavní lžíce v naší civilizaci jsou samozřejmě lžíce kovové, tedy ty nejběžnější. Někdy bývají malé do pusy, někdy zase moc těžké, jindy mělké, takže moc polévky se vám tam nevejde a hodně se při jídle natrápíte. Osobně nemám moc v lásce lžíce na polévku příliš těžké, v tom jsem zajedno se svým tchánem. Ale rozhodně nevyznávám plechové či hliníkové. Ty mi fakt vůbec „nechutnají“!

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: Trdelník se sekanou? Dobrou chuť, české to není

Nedávno mi syn nabídl, že si můžu dát chat, tedy okamžitý osobní rozhovor, s umělou inteligencí (AI). Prý mi odpoví na úplně všechny otázky na světě. Pochopitelně jsem skončil u gastronomie.

Přečíst článek

Ovšem když je lžíce z kvalitního kovu, dobře vyvážená, bez zbytečných ornamentů a poměrně minimalistická, tak to mi s ní hned víc chutná. Před lety jsem podlehl pokušení koupit si k narozeninám neuvěřitelně krásnou, designovou lžíci. Byla z dílny módního giganta Giorgio Armani. Stříbrná, protkaná zlatými nitkami filigránských ornamentů. Ujišťoval jsem sám sebe, že ji budu používat výhradně při svátečních příležitostech. Gulášovku jsem s ní konzumovat nezamýšlel. Nakonec jsem si ji ale nekoupil. Byla okouzlující, ale bohužel velmi těžká. Přiznám se, že i cenovka 27 tisíc korun mě odradila, poměr cena/výkon pro mě opravdu nefungoval.

Kávová lžička od architekta Jana Kaplického je inspirována přírodními tvary. Pavel Maurer, užito se svolením

Mám také jistou slabost na malé, řekněme kávové, čajové nebo dezertní lžičky. Moje nejoblíbenější kávová lžička je od architekta Jana Kaplického (viz foto výše), která stejně jako jeho úžasné světoznámé stavby je zcela výjimečná. Všechny jeho díla jsou inspirována přírodními tvary. To je konečně vidět i na této malé lžičce, která není rovná, ale malinko zahnutá, tak jak tomu v přírodě přirozeně bývá. Pro mne je dokonalá ve své nedokonalosti a nerovnosti. Kromě této mám v puse také rád lžičky perleťové, moc dobře „chutnají“, jsou dokonale hladké a jemné, bez jakýchkoli aromat a pachutí.  

Lžíce i lžičky, tyto nenápadné a běžné součásti našeho gastronomického života, se zdají být nezajímavým tématem, protože je máme pořád po ruce a denně všude kolem sebe. Já je ovšem považuji za velmi důležitou součást každého našeho jídla či nápoje. Mohou být zcela obyčejné, ale také prudce kreativní. Mohou umocnit náš kulinární zážitek a také jej totálně změnit či dokonce zničit.

Myslím, že každý, kdo má rád dobré jídlo, kvalitní kávu či jiný nápoj, by měl věnovat pozornost jakým kouskem příboru se do něj pustí? Z čeho je příbor vyroben, jaký má design a jak mu právě s tímhle gastronomickým pomocníkem bude nakonec chutnat!

Sledujte nový gastroseriál Nejezte blbě s Pavlem Maurerem na newstream.cz

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem Newsteram

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

pizza

Gastronomickému světu vládnou pevnou rukou tři kuchyně. Proč jsou tak úspěšné?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme