Zajímá nás
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil v úterním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Stalo se tak těsně po návštěvě amerického prezidenta Joe Bidena na Ukrajině.
Polská média i uživatele Twitteru zaskočilo tvrzení kandidáta na českého prezidenta Andreje Babiše, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země české vojáky na pomoc určitě neposlal. V reakci na výroky bývalého premiéra v nedělní televizní debatě s jeho konkurentem Petrem Pavlem se v Polsku pozastavují nad tím, zda Babiš zapomněl na české závazky plynoucí z členství v NATO.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda.
Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli v úterý odpoledne o život dva lidé. Podle nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb na místo dopadly ruské rakety, informuje agentura AP. Ve středu se kvůli incidentu sejdou na žádost Polska velvyslanci NATO.
Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká diplomacie zároveň varovala před cestami na ruské území. Zhoršení bezpečnosti může nastat zejména pro občany států Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), uvedlo ministerstvo v oznámení na webu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informují tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Srbští představitelé působící v kosovských institucích opustí své funkce, pokud budou dále pronásledováni. V mimořádném prohlášení k národu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Podle něj by se o bezpečnost kosovských Srbů měla postarat Severoatlantická aliance, v opačném případě tak učiní Srbsko.
Spojené státy v úterý dokončily ratifikaci finské a švédské přihlášky do NATO, když příslušný návrh po schválení v Kongresu podepsal americký prezident Joe Biden. USA jsou 23. členem aliance, který rozšíření o skandinávskou dvojici odsouhlasil. Zbývá ještě dalších sedm zemí včetně Česka, přičemž Biden tyto spojence vyzval, aby co nejrychleji následovali USA a další státy.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.
