Polsko v noci sestřelilo bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi či bezprecedentní situaci, v níž je 38milionová země nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Tvrdé kritice čelí Rusko také ze strany Evropské unie i polských spojenců v NATO, včetně Česka.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Jak rychle by mohla připlout vojenská technika zámořských zemí NATO, aby pomohla Evropě napadené Ruskem? Nad tím se již zamýšlejí armádní stratégové, a dokonce také přístavy, které jsou v posledních týdnech zahlcené. I proto největší evropský přístav v Rotterdamu chystá zásadní proměnu, aby případné spojenecké lodě měly snazší přístup k vykládce.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš. Vývoj ukrajinské frontové linie je podle něj v posledních dnech poměrně stabilní.
Poté, co generální tajemník NATO ve středu použil v souvislosti s americkým prezidentem příměr táta, zveřejnil Bílý dům ve čtvrtek na síti X příspěvek s titulkem „táta je doma“. Doprovodil jej obrázky Donalda Trumpa ze summitu NATO v Haagu a písní Hey Daddy (Daddy's Home) od zpěváka Ushera.
Snahu o spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!, v němž figurují komunisté, hájí předsedkyně Jana Maláčová s místopředsedou Lubomírem Zaorálkem jako racionální volbu ve chvíli změny mezinárodní situace, kdy se státy NATO zavázaly k výdajům na obranu ve výši pěti procent. Rozhodnutí, které nebylo konzultováno ve společnosti, může podle nich vést k ohrožení sociálního smíru a demokratického rozvoje Česka. Ve středu podle nich hlasovaly pro výzvu na spojenectví v říjnových sněmovních volbách směrem k hnutí Stačilo! dvě třetiny předsednictva. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná na síti X uvedla, že Stačilo! je připraveno jednat o spojenectví s každým, kdo je proti zdražování a aroganci moci.
Válka může mít různé podoby. Od obrněné techniky valící se přes hranice až po kybernetickou bezpečnost. Na to všechno musí být Česko připravené, říká Jiří Hynek, prezident Asociace zbrojního průmyslu, která zastřešuje 230 českých podniků. Pět procent na zbrojení podle něj není potřeba utratit hned, ale postupným náběhem a s dobrou strategií. I vzdělání může být zbrojení.
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.
Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
Severoatlantická aliance se má na summitu v Haagu shodnout na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Generální tajemník NATO Mark Rutte považuje za největší a přímou hrozbu pro NATO Rusko. Uvedl, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, a právě NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné.
Výroba osobních aut 🚗🚗🚗v automobilkách v Česku od ledna do konce listopadu klesla o 1,2 procenta na 1,349 milionu. Z toho bylo 265 tisíc elektromobilů a hybridů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny sáhla na ruská aktiva zmrazená na Západě. V případě zabavení ruských aktiv Evropa zaplatí nejen zničenou pověstí, ale bude muset škody uhradit, prohlásil Putin
O osudu české muniční iniciativy podle ministra obrany Jaromíra Zůny rozhodne vláda jako celek. V zásadě ji nikdo nezpochybňuje, jde ale o to, jaký bude proces jejího řízení a jak dál pokračovat, řekl Zůna
Jihoukrajinská Oděsa v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, uvedly úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu
