Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.
V Rumunsku se zítra v atmosféře frustrace a znechucení velké části společnosti z vývoje v zemi v posledních letech uskuteční opakované prezidentské volby. Konají se poté, co ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu. I nyní má nejlepší vyhlídky na volební vítězství kandidát označovaný jako ultranacionalista a populista. Případná výhra Georgeho Simiona by způsobila těžkou hlavu západním partnerům Rumunska, které má strategickou pozici na východním křídle NATO.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu varoval před rozkolem v transatlantických vztazích a zdůraznil, že Spojené státy i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.
Evropa musí do roku 2030 přezbrojit a být schopna své nepřátele odstrašovat, uvedla v projevu na kodaňské Královské vojenské akademii předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve středu představí plán nazvaný Připravenost 2030.
Prezident Donald Trump a jeho počínání je obzvlášť v poslední době vysoce kontroverzní, vyvolává spoustu emocí a velkou nejistotu. Tato mince ale má dvě strany, na jedné Trump mění politická rozhodnutí doslova ze dne na den a na druhé nedělá nic jiného, než již dlouho před zvolením ve své kampani avizoval. Zavedení vysokých cel, tlak na NATO a Evropu, zavedení úsporných opatření a snížení inflace je něco, co celému světu slíbil že po svém zvolení učiní. Svět mu to ale zdá se, z velké části nevěřil. Čím tedy Trump svět překvapuje je, že skutečně plní to, co slíbil. O co mu ale skutečně jde? Trumpův gambit se pomalu zviditelňuje.
Bezpilotní letoun One 150 českého výrobce Primoco UAV získal vojenskou certifikaci standardů Severoatlantické aliance (NATO). Obdržel také civilní oprávnění k provozu letounu nad hustě osídlenou městskou zástavbou. Udělení certifikace podle firmy zjednoduší možnost prodeje do zahraničí, státy NATO ho budou moci zařazovat do výzbroje napřímo.
Nástup Donalda Trumpa takřka ze dne na den změnil fungování mezinárodní politiky. Obětí je mnoho – a jednou z nich je NATO. Ještě nedávno velmi viditelná instituce se bude muset v novém rozdrobujícím se světě poprat o své místo.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě. Grónský premiér Múte Egede následně oznámil, že svolá lídry stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj vůči Trumpovi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Trump o záměru připojit Grónsko ke Spojeným státům hovořil už dříve.
Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.
