Zajímá nás
Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.
Současné sankce Evropské unie Putina nezastaví, tvrdí Alexandr Vondra, vlivný místopředseda vládní ODS, europoslanec a bývalý disident. Na země, které jsou v NATO, si podle něj Putin netroufne. Ukrajinu však nechávají z jeho pohledu velké západní země napospas, kvůli ekonomickým zájmům.
„Jedná se o konflikt mezi Ruskem a USA,“ prohlásil bývalý premiér Slovenska a šéf strany Smer Robert Fico. Bývalý ministr financí Ivan Mikloš naopak právě expremiéra Fica označil za jednoho z politiků, kteří dlouhodobě podněcovali protizápadní nálady na Slovensku.
Napadení Ukrajiny putinovským Ruskem je pro prezidenta Zemana pořádná rána do vazu. Při jeho „státnickém“ projevu, s nímž vystoupil v České televizi, to ostatně bylo vidět. Výroky, kterými výslovně odsoudil agresi, zněly mdle, snaha změkčit je vyznáním obdivu k ruskému lidu a kultuře byla zjevná.
Napjatá situace kolem Ukrajiny se v sobotu ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Severoatlantická aliance, jejímž členem je i Česká republika, už hledá nového generálního tajemníka, nebo tajemnici. Na velké odhalení si musíme počkat až do jara či počátku léta příštího roku.
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého HDP. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO. Představitelé země se opakovaně zavázali, že na obranu bude Česko do tohoto roku vydávat dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany věří, že další jednání ještě směřování rozpočtu změní.
Povodňová situace v německé spolkové zemi Sársko, kterou v pátek zasáhly vydatné deště, se pomalu uklidňuje. Vodočty přestaly dnes po půlnoci stoupat. Úřady nyní vyhodnocují rozsah škod, informovala agentura DPA s odvoláním na policii. Podle úřadů zasáhla západ Německa v pátek povodeň, která se statisticky opakuje jednou za 20 až 50 let.
