Spojené státy stanou v čele mezinárodní námořní operace s cílem ochránit lodě v Rudém moři před útoky jemenských Húsíů, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin během návštěvy Bahrajnu, kde mají USA své námořní velení pro blízkovýchodní oblast. Spolu s USA se do operace zapojí Británie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Bahrajn a Seychely, dodal Austin.
Z pláží severního pobřeží Německa vypadají tyto lodě jako nepatrné bárky vzdálené na obzoru. Můžete se koupat, chytat do kyblíku medúzy, popíjet na pláži pivo. Na horizontu letní dovolené se však odvíjí něco důležitého. Víc, než je na první pohled zřejmé.
Detaily příběhu o potopení výletní lodi RMS Titanic se mohou napříč různými zdroji lišit, o jeho hrubých obrysech ale není pochyb. Odborníci se shodují, že 15. dubna 1912, méně než týden po zahájení premiérové plavby, skončil Titanic na dně severního Atlantiku. Na sociální síti TikTok se uživatelé o více než 100 let později dozvídají něco úplně jiného, napsal deník The New York Times.
Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se úmluva prodlužuje o dva měsíce. Před tím byla prodloužena dvakrát o 60 dnů.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Nevyhnutelný odklon od fosilních paliv otevírá nové podnikatelské příležitosti na vznikajícím trhu pro „zelené“ alternativy. Inspirativní nápad založený na vlastní technologii zkouší americký start-up Amogy. Používá čpavek a už jej nasadil do dronu, traktoru a tahače návěsů. Teď pracuje na malém remorkéru.
Přístav Bremerhaven, který je v Německu hlavním uzlem pro nakládku a vykládku automobilů, je nyní ucpaný. Kvůli nedostatku řidičů pro přesun automobilů a kontejnerů z přístavu a vysokému objemu pravidelného obchodu se na souši i na moři hromadí vozidla automobilek Tesla, Stellantis, BMW, Renault či Volvo. Podle odborníků z odvětví logistiky, které oslovil server televize CNBC, je zpoždění vývozu automobilů značné.
Britská vláda z úsporných důvodů odložila plány na stavbu národní jachty za 250 milionů liber (asi sedm miliard korun), která měla ve světě propagovat Británii, pořádaly by se na ní například diplomatické akce nebo veletrhy. S odvoláním na vládní zdroje o tom informoval web stanice BBC. Britská vláda Rishiho Sunaka 17. listopadu zveřejní své daňové a výdajové plány a zrušení výběrového řízení na stavbu lodi není jediným úsporných krokem, ke kterému se uchýlila.
Ceny futures na pšenici prudce vzrostly poté, co Rusko odstoupilo od červencové dohody o povolení vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře. Dohoda je považována za klíčovou pro uvolnění napjatých světových dodávek a zmírnění globálních nákladů na potraviny. Pšenice na komoditní burze v Chicagu vyskočila až o 7,7 procenta na 8,9325 dolaru (asi 197 korun) za bušl (asi 35 litrů), kukuřice vzrostla až o 2,8 procenta a sójový olej o tři procenta, uvedla agentura Bloomberg.
Evropa před nadcházející zimou mohutně doplňuje zásoby kapalného LNG plynu, aby se zajistila proti dalším výpadkům dodávek plynu ze strany Ruska. Zájem je ovšem tak velký, že aktuálně kolem pobřeží Evropy volně plují desítky lodi naložených LNG plynem, protože přístavy jsou přetížené a tankery jej nemají kde vyložit, napsal deník The Wall Street Journal.
Z ukrajinských přístavů po měsících ruské blokády vyrazily první lodě s vytouženým obilím. Svět si od toho sliboval nižší tlak na rapidně rostoucí ceny potravin ve světě a pomoc pro země potýkající se s hladem. Jenže ani jedna z deseti lodí nesměřuje do Jemenu, Somálska či Etiopie a v Libanonu dokonce zásilku vytouženého obilí odmítli s tím, že přišla s pětiměsíčním zpožděním, napsal deník The New York Times.
