Bratislavskou rafinerií Slovnaft krátce po poledni otřásl výbuch a nad slovenskou metropolí se začal šířit hustý černý dým. Požár se ale podařilo dostat pod kontrolu a podle firmy je už prakticky uhašený. Nikdo se nezranil a ohrožena nebyla ani výroba, ani okolní části Bratislavy.
Svět sleduje Hormuz, ale ještě větší rána může přijít z Rudého moře. Pokud by Íránem podporovaní Húsíové uzavřeli průliv Bab al-Mandab, přezdívaný Brána nářků, ropa i nafta by mohly prudce zdražit. Pro Česko by to při konci regulace cen pohonných hmot znamenalo rychlý náraz u čerpacích stanic – a politický problém pro Babišovu vládu.
Cena paliv, benzínu a nafty, vyskočila za poslední dva měsíce o vagon. Přesněji řečeno, o třicet procent. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka ale za zdražováním nestojí jen ropa, nýbrž i nervozita trhu. „Vývoj cen nafty a benzínu se děje v Rotterdamu. Tam je ten trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej, LPG, mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce,“ říká Indráček.
Britská vláda rozvolňuje část sankcí na paliva vyrobená z ruské ropy ve třetích zemích. Zdůvodňuje to obavami o dodávky nafty a leteckého paliva po zhoršení situace v Hormuzském průlivu. Krok vyvolal ostrou kritiku doma i mezi spojenci Ukrajiny.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Meziroční inflace v Česku v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta.
Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.
Ceny paliv v Česku dál klesají. Ministerstvo financí od čtvrtka sníží maximální ceny nafty i benzinu na nejnižší úroveň od zavedení stropů.
Rostoucí ceny paliv urychlují přechod části českých domácností k elektromobilům. Ne všichni si ale mohou změnu dovolit. Staré vraky tak z českých silnic hned tak nezmizí.
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
