Rychlý růst cen pohonných hmot přiměl českou vládu otevřít debatu o možné regulaci marží čerpacích stanic. Zatímco kabinet hledá řešení, okolní státy ve střední Evropě se spíše opírají o daňové úpravy nebo tržní mechanismy a přímou regulaci cen využívají jen výjimečně.
Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí 30 dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.
České zásobníky plynu jsou po zimě naplněné jen z malé části a meziročně vykazují pokles. Vláda proto jedná s energetickými firmami o jejich včasném doplnění, zatímco ceny plynu v Evropě rostou kvůli napětí na Blízkém východě.
Nafta jen s limitem a pro cizince dráž. Slovensko přitvrdilo. Podle premiéra Roberta Fica mají nová omezení zastavit nájezdy zejména polských řidičů na slovenské čerpací stanice.
Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.
Průměrná cena nafty v Česku poprvé po zhruba tři a půl letech překročila hranici 41 korun za litr. Růst cen pohonných hmot odstartovalo vyostření konfliktu na Blízkém východě, které zdražilo ropu na světových trzích. Analytici přitom varují, že zdražování ještě nemusí být u konce.
Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.
Nafta v Česku se v sobotu průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Hranici 38 korun za litr překročila poprvé od května 2024, vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o pět korun za litr, neboli o bezmála 15 procent. Benzin se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých sedm procent dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.
Perský záliv opouští konvoj 🚢 tankerů, který proplouvá znovuotevřeným Hormuzským průlivem. S odkazem na veřejně přístupné údaje o námořní dopravě to dnes uvedla agentura Reuters. Průliv byl do pátku zablokovaný.
Americký prezident 👴 Donald Trump v noci na dnešek řekl, že pokud nebude s Teheránem uzavřena mírová dohoda, zachová americkou blokádu íránských přístavů. Zároveň dodal, že možná neprodlouží příměří, které má vypršet ve středu, napsala agentura AFP. Izrael a Spojené státy zahájily válku proti Íránu 28. února.
Írán znovu ❌ uzavře Hormuzský průliv, pokud bude pokračovat americká blokáda íránských přístavů. Na sociální síti X to napsal předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Teherán v pátek odpoledne oznámil, že průliv je zcela otevřen všem obchodním plavidlům, americký prezident Donald Trump ale řekl, že v pondělí zahájená americká námořní blokáda Íránu nebude ukončena.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo možný prodej vojenských technologií a služeb Německu za 1️⃣1️⃣,9️⃣ miliardy dolarů (245 miliard korun). Podle výčtu, které zveřejnil úřad, se jedná především o technologie pro vojenské lodě, například radary či odpalovací zařízení. Hlavními dodavateli jsou americké firmy Lockheed Martin a RTX.