Maximální ceny pohonných hmot v Česku se opět zvýší. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že nové cenové stropy budou vyšší než ty dosavadní. Důvodem je vývoj na světových trzích i geopolitické napětí.
Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty, který zavedlo poslední březnový týden. Opatření ale nekončí – omezení prodeje i dvojí ceny paliva zůstávají.
V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.
Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. V pondělí o tom bude jednat vláda, na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních hráčů na trhu s pohonnými hmotami. Babiš to v neděli uvedl ve videu zveřejněném na síti X. Zastropování cen pohonných hmot v zahraničí nebo snížení spotřební daně se podle něj neosvědčily. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
První měsíc války v Íránu zajistil českému státu o zhruba 850 milionů korun vyšší inkaso daní z benzínu a nafty. Letos si může přijít na dalších extra 15 miliard.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Rychlý růst cen pohonných hmot přiměl českou vládu otevřít debatu o možné regulaci marží čerpacích stanic. Zatímco kabinet hledá řešení, okolní státy ve střední Evropě se spíše opírají o daňové úpravy nebo tržní mechanismy a přímou regulaci cen využívají jen výjimečně.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Nová daň na zvýšené marže rafinerií, kterou koncem září 👍 schválila vláda, ohrozí podle Svazu průmyslu celý český průmysl. Vládní návrh totiž může podle svazu za mimořádný zisk považovat i pouhý návrat k běžné výrobní výkonnosti. Český model je navíc přísnější než některá podobná opatření v zahraničí. Svaz proto vyzval kabinet k přehodnocení daně.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes 🤝 jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář.
Česká měna se vůči polskému zlotému obchoduje v posledních dnech na 📈 nejsilnějších úrovních za tři roky. Koruna v pátek posílila až na 5,53 koruny za zlotý, uvedl analytik společnosti CitFin Miroslav Novák. Dnes kolem 10:00 činí kurz 5,56 koruny za zlotý. Zboží v Polsku tak podle analytiků pro Čechy v letošním roce zlevňuje. Například loni v březnu se koruna obchodovala za více než šest korun za zlotý.
Ministerstvo dopravy chce od poloviny příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3️⃣,5️⃣ tuny. Autobusů se zvyšování nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy. Cílem je přiblížit mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla na úroveň sousedních států, uvedlo ministerstvo.
Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche v období od ledna do září 📈 zvýšil provozní zisk na 1,74 miliardy eur (přes 42 miliard korun) z pouhých 40 milionů eur před rokem, kdy výsledky podniku zasáhly rozsáhlé mimořádné náklady související s omezením plánů v oblasti elektromobility. Tržby však meziročně klesly o zhruba šest procent na 25,3 miliardy eur.
Počet potvrzených případů eboly v Kongu 📈 dosáhl 10 060 nakažených, podle agentury Reuters to vyplývá z vládních dat. Od poloviny tohoto měsíce tak v zemi přibylo zhruba 1000 nových případů. Nynější epidemie, která byla vyhlášena v provincii Ituri v polovině května, svým rozsahem i počtem obětí přesahuje epidemii, která zemi zasáhla v letech 2018 až 2020.
V Izraeli dnes ráno začaly parlamentní volby. V prvním hlasování od tragického teroristického útoku hnutí Hamás z října 2023 lidé rozhodují, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra 👴 Benjamina Netanjahua nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a bývalým šéfem armády Gadim Eisenkotem, jehož mírně favorizují průzkumy.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu 🚀 raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí.
Strana neúspěšného brazilského krajně pravicového kandidáta na prezidenta Flávia Bolsonara 👍 uznala vítězství jeho soka Luize Inácia Luly da Silva, který v neděli vyhrál prezidentské volby. Šéf Bolsonarovy Liberální strany Valdemar Costa Neto v prohlášení uvedl, že strana uznává výsledky voleb, chce však prošetření údajných nesrovnalostí, informovala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo obrany dnes v noci oznámilo, že ruská armáda ❌ zastavila útoky v oblasti ukrajinského města Cherson, a to kvůli přípravě humanitární akce ve městě Olešky. Lokální příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami má umožnit dodat strádajícím lidem v této obci ležící u frontové linie potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci.