Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí 30 dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.
Průměrná cena nafty v Česku poprvé po zhruba tři a půl letech překročila hranici 41 korun za litr. Růst cen pohonných hmot odstartovalo vyostření konfliktu na Blízkém východě, které zdražilo ropu na světových trzích. Analytici přitom varují, že zdražování ještě nemusí být u konce.
Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.
Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.
Nafta v Česku se v sobotu průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Hranici 38 korun za litr překročila poprvé od května 2024, vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o pět korun za litr, neboli o bezmála 15 procent. Benzin se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých sedm procent dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Benzín byl letos 5. ledna o 14 haléřů na litr levnější než na Silvestra 2025, nafta pak o 12 haléřů. Pohonné hmoty tedy dále zlevňují i letos, navzdory napjaté situaci kolem Venezuely a její ropy. V příštím týdnu by pohonné hmoty v ČR měly zlevnit dále, o 30 haléřů na litr v případě benzínu a o 15 haléřů na litr v případě nafty. Pokles cen nafty je slabší kvůli chladnému počasí, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, což se pak projevuje i slabšími pokles cen nafty motorové.
Soud zastavil stíhání německé firmy Viktoriagruppe (VG), která je obžalovaná ze stomilionového podvodu s českou naftou. Zdůvodnil to tím, že firma zanikla. Uvedla to mluvčí pražského městského soudu Kateřina Eliášová.
Cena ropy v korunách je meziměsíčně plně srovnatelná, ba dokonce mírně nižší, přesto motorová nafta stála – a stojí – u českých čerpacích stanic v první polovině července meziměsíčně průměrně o 1,10 koruny na litr více. Proč tomu tak je?
Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
