Průměrná cena benzínu v ČR po předchozích pěti týdnech poklesu se přestala v uplynulých sedmi dnech snižovat. Benzín se tak jako o týden dříve včera prodával průměrně celorepublikově za 38,85 koruny za litr. Nafta pak zlevnila o deset haléřů na litr, na 39,31 koruny za litr, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko a Saúdská Arábie v posledních měsících vydělávají miliardy dolarů navíc díky tomu, že výrazně omezují svoji těžbu ropy a až minimálně do prosince ji budou dále koordinovaně škrtit, vypočítává list Wall Street Journal. Úspěšná sázka navíc podle zdrojů listu může obě země namlsat a svoji těžbu pak omezí ještě vydatněji. Což by samozřejmě dále zesílilo inflační tlaky ve světě, zejména na Západě.
Ceny pohonných hmot v Česku dále stoupají, zejména pak nafta. Včera se litr motorové nafty prodával průměrně celorepublikově už za 40,43 koruny, vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o 21 haléřů na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,58 koruny. Za poslední týden tedy podražil o deset haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.
V Polsku panikařící lidé horečně vykupují pohonné hmoty, hrozí jejich fatální nedostatek. Polsko tak může jako loni Maďarsko čelit nutnosti uměle sníženou cenu paliv nouzově zvýšit – a to ještě před volbami.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin byl naposledy dražší loni v listopadu, nafta loni v prosinci. Přispělo k tomu zejména zvýšení spotřební daně na začátku srpna.
Pohonné hmoty v Česku pokračují ve svém zdražování. Benzín za uplynulý týden zdražil o 22 haléřů na 39,39 koruny za litr, takže je nejdražší od loňského listopadu. Nafta nyní vyjde na 37,23 koruny na litr, což značí, že za uplynulý týden její cena vzrostla bez čtyř haléřů o celou korunu. Nafta je nyní nejdražší od letošního února. Během srpna už zdražila bez jednoho haléře o celé tři koruny na litr, benzín za stejnou dobu podražil o 1,50 koruny na litr. K 1. srpnu se zvýšila spotřební daň z nafty o 1,50 na litr, takže rozdíl mezi zdražením právě nafty a benzínu zhruba odpovídá právě navýšení daně u nafty, které u benzínu nenastalo.
Paliva v Česku dál značně zdražují, nafta dokonce za poslední týden o téměř dvě koruny. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 59 haléřů na 39,24 koruny za litr a nafta o 1,79 koruny na 36,71 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude zdražování paliv pokračovat i v následujících dnech.
Zdražování nafty včera dále nabralo na tempu. Za jediný den nafta u českých čerpacích stanic podražila průměrně o 25 haléřů na litr, vyplývá ze zveřejněných údajů CCS. Od začátku srpna, za uplynulý týden, už tak její cena vzrostla v souhrnu v průměru o 3,30 koruny na litr.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.