Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Rusko a Čína uvažují o umístění jaderné elektrárny na Měsíci, uvedl šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov. Harmonogram pro tento ambiciózní plán je podle něj stanoven na první polovinu následující dekády, napsala agentura Reuters.
Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines je na povrchu Měsíce. Američané to opět dokázali. Po 52 letech, kdy na lunárním povrchu přistál modul Apolla 17.
O první soukromé přistání na Měsíci se ve čtvrtek před půlnocí pokusí mise IM-1 americké společnosti Intuitive Machines. V případě, že se modulu podaří hladké přistání, se zároveň Spojené státy vrátí na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Americké společnosti SpaceX a Intuitive Machines ve středu kvůli technickým potížím odložily start mise IM-1, která měla zamířit k Měsíci a přistát na něm s vědeckým nákladem. V případě úspěchu bude první komerční misí, které se to podaří. O nový start se pokusí ve čtvrtek ráno.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA úspěšně přistál na Měsíci. V přímém přenosu o tom informovala JAXA, která přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“ a nyní ověřuje stav zařízení. Japonsko se stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Informoval o tom šéf úřadu Bill Nelson.
Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích.
Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 - zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice.
Velký den pro indický vesmírný program. Asijská země jako první na světě úspěšně přistála v blízkosti jižního pólu Měsíce. Přistávací modul sondy Čandrájan-3 dosedl na měsíční povrch v 14:34 středoevropského letního času.
Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě sovětských, kosmických expedic.
Čínská armáda v Tichém oceánu zkušebně z ponorky odpálila střelu, která nesla maketu bojové hlavice. S odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína o tom napsala agentura Reuters. O testu předtím informovala i australská média, podle kterých Peking před zkouškou informoval diplomaty v regionu. Za destabilizující pro region označila zkoušku ještě před jejím provedením australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
