O první soukromé přistání na Měsíci se ve čtvrtek před půlnocí pokusí mise IM-1 americké společnosti Intuitive Machines. V případě, že se modulu podaří hladké přistání, se zároveň Spojené státy vrátí na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 - zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice.
Velký den pro indický vesmírný program. Asijská země jako první na světě úspěšně přistála v blízkosti jižního pólu Měsíce. Přistávací modul sondy Čandrájan-3 dosedl na měsíční povrch v 14:34 středoevropského letního času.
Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě sovětských, kosmických expedic.
Rusko vyslalo z kosmodromu Vostočnyj raketu Sojuz 2.1b s modulem Luna-25, který má přistát na Měsíci. Jedná se o první takový ruský projekt za posledních téměř 50 let a podle agentury DPA má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Na Měsíci bude ruský modul zkoumat jižní pól a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Sonda bude shromažďovat a analyzovat vzorky půdy, upřesnila ruská vesmírná agentura Roskosmos.
Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo - osamělá, mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů, které vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.
Hledat ve vesmíru nové vědecké poznatky a později významné suroviny má za cíl plánovaná česká mise SLAVIA tvořená dvěma malými družicemi – dvojčaty. Výbornému nápadu ovšem zatím stojí v cestě nejasné mezinárodní právo.
Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů (75 miliard korun), píše agentura Reuters. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.
Dnešní pokus o první komerční přistání na Měsíci podle Tokia zřejmě selhal. Japonská společnost ispace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na měsíční povrch, informoval generální ředitel ispace, kterého citovala agentura Reuters. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas v 18:40 SELČ.
