Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Čínská společnost ByteDance navzdory tlaku ze Spojených států nemá v úmyslu prodat svoji videoaplikaci TikTok. Američané označují TikTok za bezpečnostní hrozbu, protože v Číně existuje relativně nový zákon, na základě něhož místní firmy mají povinnost sdílet data o svých uživatelích s místními úřady, potažmo vládou.
O další rok se prodlouží osvobození vývozu ukrajinských produktů od cla. Proti němu dříve protestovali hlavně východoevropští zemědělci. Nové nařízení má ale zemědělce chránit, pokud by došlo k narušení trhů členských států.
Europoslanci schválili vylepšená opatření pro dovoz, vývoz a tranzit střelných zbraní, jejich komponentů a munice. Regulace přichází s jednotným digitálním systémem, díky kterému bude možné sledovat, kam evropské zbraně putují.
Nový díl podcastu Právo k Ranní Kávě se po dvou letech vrací k tématu tzv. preventivní restrukturalizace, tedy slovy zákona postupu, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu podnikatele. Preventivní restrukturalizace je nově upravena stejnojmenným zákonem účinným teprve od 1. ledna 2024.
Vláda schválila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy. Novela počítá od příštího roku i se zrušením zaručené mzdy při práci v soukromém sektoru. Zaručené výdělky budou platit už jen pro veřejný sektor.
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Podcast Právo k Ranní Kávě se po delší době vrací k novinkám z právní regulace kryptoaktiv, které do právního řádu přijdou zejména v souvislosti s neodvratně blížícím se nabytím účinnosti nařízení MiCA. To z části vstoupí v účinnost už 30. června 2024, ve zbytku pak 30. prosince 2024. Připomeňme, že nařízením MiCA se stanovuje jednotný unijní rámec pro kryptoaktiva a s nimi související služby a činnosti.
Účinný je už půl roku, ale moc se o něm nemluví. Zákon zavádějící preventivní restrukturalizace chce pomoci podnikům ve finančních problémech předejít insolvenci. Ať jako dlužníci či věřitelé, nový právní nástroj by mohly využít i některé hotely, pronajímatelé průmyslových nemovitostí a případně i další hráči na realitním trhu. Detaily v rozhovoru přibližuje Pavla Křečková, Head of Banking, Finance and Real Estate v KPMG Legal.
Bezpečnost takzvaných osamocených pracovníků se především v posledních letech stává pro mnoho firem velkým tématem. Jedná se o zákonnou povinnost, jejíž řešení ale v souvislosti s rostoucími náklady a nedostatkem pracovních sil vyžaduje jisté inovace. „Poslední dobou výrazně roste zájem o online aplikace, které zajišťují kontrolu, a tedy i vyšší bezpečnost osamocených pracovníků. Využívají ji všechny skupiny klientů, včetně velkých korporátních firem,“ říká Jakub Laurich, výkonný ředitel společnosti TTC apki.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.
