Chybí digitalizace, chybí prováděcí předpisy. Za pár měsíců, přesně od 1. července letošního roku, má v Česku začít platit nový stavební zákon. „Nevypadá to úplně optimisticky,“ říká Kristýna Faltýnková, advokátka kanceláře PRK Partners, která se stavebnímu právu věnuje. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který má nový klíčový předpis na starosti, však stále nehodil flintu do žita. A tvrdí, že vše dobře dopadne. Zatím je to spíš zmatek, tvrdí Faltýnková.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
V roce 2024 se opět změní podmínky pro pracovníky zaměstnané na dohodu. Upravuje je jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Obě změny mají ve svém důsledku přiblížit dohodáře ke klasickým zaměstnancům. Za jakých podmínek bude vznikat u DPP i DPČ nárok na placenou dovolenou a které zaměstnance na DPP čeká placení pojistného, přibližují Monika Lodrová a Adam Hussein z poradenské společnosti BDO.
Evropská unie ve středu prolomila roky trvající politickou patovou situaci a dohodla se na dohodě, která výrazně změní způsob, jakým společenství pracuje s migranty, přesouvá je po členských zemích a fakticky usnadní vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Informaci přinesl portál Politico.
Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Oznámili to zástupci unijních institucí.
Kvůli postupu ministerstva pro místní rozvoj v přípravě digitalizace stavebního řízení hrozí ostuda a chaos, řekl ve sněmovně stínový premiér opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Neuspěl s návrhem, aby poslanci přednostně debatovali o převodu agendy digitalizace z ministerstva na Dopravní a energetický stavební úřad.
Už jen pár dní mají střední firmy na to, aby zprovoznily vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik uvnitř firmy. Nová povinnost vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů začne platit od 15. prosince. Střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci se tak přidají k větším firmám, pro které zákon platí již od srpna tohoto roku. Co si kdo od zřízení „etické linky“ slibuje, rozebírá Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.
Zákon o podpoře bydlení se dostává do finální fáze. Ve změti různých legislativních návrhů je to jeden z těch, který si zaslouží pozornost a společenskou debatu. V minulé sněmovně neprošel, nyní v pozměněné formě i s jiným názvem má šanci vyšší. A může to být dobrý základ bytové politiky.
Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který v pátek schválila sněmovna. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po zveřejnění ve sbírce.
Jaké konkrétní změny přináší konsolidační balíček pro fyzické i právnické osoby, například v oblastech daní z příjmů, sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění nebo DPH, pohovoří hosté podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří PRK Partners.
Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška, komentuje zprávu ekonom Lukáš Kovanda.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.
