Zajímá nás
David Ondráčka: Zákon o podpoře v bydlení si zaslouží pozornost a podporu
Zákon o podpoře bydlení se dostává do finální fáze. Ve změti různých legislativních návrhů je to jeden z těch, který si zaslouží pozornost a společenskou debatu. V minulé sněmovně neprošel, nyní v pozměněné formě i s jiným názvem má šanci vyšší. A může to být dobrý základ bytové politiky.
Hlavní problémem je, že se až 1,4 milionu lidí v Česku dnes potýká se závažnými problémy v oblasti bydlení. Buď jsou už teď úplně vyloučení ze standardního bydlení, nebo mají problém zvládnout náklady na byt a energie a hrozí jim ztráta bydlení. Z odhadovaných zhruba 155 tisíc lidí v akutní bytové nouzi, jsou asi dvě třetiny rodiny s dětmi.
Rámec bytové politiky zatím chybí
Mělo by být společným cílem prosadit funkční legislativu na podporu bydlení a vytvořit rámec pro další nástroje a strukturální reformy v politice bydlení. Cílem je udělat systémový obrat od roztříštěných a nesystémově finančně podporovaných aktivit. Pokud dokážeme tuto politiku smysluplně nastartovat a domyšleně zastavovat prohlubující se krizi bydlení, vydělá na tom celá společnost.
Stávající návrh připravovaný MMR (společně s MPSV) se zdá posunem vpřed a má potenciál být strategickým rámcem, který bytovou politiku kvalitně zarámuje. Nejde o návrh dělaný od stolu, do dlouhého procesu přípravy a připomínkování se zapojili lidi napříč sektory se zkušeností z terénu, řada samospráv, poskytovatelé sociálních služeb i akademici, kteří se řešením bytové nouze dlouhodobě zabývají. Doufejme, že se to nezasekne a bude podpora i pro celý doprovodný balík opatření, včetně finanční podpory.
Lidí, kteří v Česku dluží za nájemní bydlení, mírně přibylo. V současné době je jich 12,3 procenta, zatímco loni to bylo 10,8 procenta. Důvodem nárůstu je pokles příjmů domácností. Vyplývá to z analýzy společnosti UlovDomov.cz, která spravuje 2800 bytů po celé České republice. Mezi dlužníky jsou ti, kteří mají více než 30 dnů po splatnosti nezaplacené závazky přes 1000 korun.
Efekt napnutých rozpočtů: Dlužníků na nájmech opět přibylo
Money
Kdo nebydlí, těžko bude podporovat současný režim
I Ústavní soud nedávno označil absenci vhodného zákona za závažné pochybení českého státu. V jeho nálezu stojí, že „hrozí vyostření krize v oblasti sociálního bydlení. Je přitom dlouhodobě zjevné, že se tyto obtíže budou v budoucnu dotýkat nejen osob ohrožených chudobou, ale s ohledem na inflaci a narůstající ceny energií i střední třídy, seniorů, samoživitelek, studentstva a mladých osob.“
Soudci upozornili i na související nebezpečí snižování důvěry v demokratický právní stát v důsledku přetrvávajících sociálních a ekonomických problémů. Je to celkem jednoduché, když nebudou lidi mít, kde solidně bydlet, nebudou asi nadšeně podporovat dnešní demokratický režim (nikoli vládu, ale režim). A naopak budou vzpomínat na ten minulý, který jim aspoň nějakou střechu nad hlavou zajišťoval.
Balík opatření na podporu bydlení
Předkladatel návrhu, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš k tomu říká: „Problematika nedostupnosti bydlení je velice komplikovaná. Víme, že pouze výstavba situaci nevyřeší. Tento zákon je pouze dalším dílem mozaiky. Chystáme rozsáhlé investice do výstavby a rekonstrukcí, protože schopnost některých obcí je v otázce výstavby velice omezená. Zároveň chceme také zjednodušit družstevní výstavbu.“ Spolu se zákonem se tak připravuje balík dalších opatření pro lepší dostupnost bytů.
Družstevní byty mají v České republice mnohaletou tradici a v posledních letech zažívají renesanci. Do těchto obvykle panelových bytů se zřejmě pro jejich nižší pořizovací cenu stěhuje řada mladých rodin. a upřednostňuje tak družstevní formu vlastnictví před jinou. Jedním z důvodů může být například nižší pořizovací cena. Pokud ale kupující nemají k dispozici hotovost a musí nový byt financovat úvěrem, mohou narazit na problém. Hypotéka na družstevní nemovitost má totiž svá specifika.
Nemáte na vlastní? Družstevní byty lze pořídit levněji. Kde na ně vzít peníze
Reality
Chápu protiargumenty, že samotný zákon řeší „jen“ sociální bydlení, že to je de facto obdoba minulého návrhu zákona o sociálním bydlení, který v předchozí sněmovně neprošel. A že sám o sobě nijak nezrychlí výstavbu nebo povolovací procesy. To je zřejmé a ani to není cílem této předlohy. Na to mají mířit jiné normy a reformy, které mají development zrychlit a zjednodušit. Tento návrh je návrh sociální veřejné politiky (public policy).
Je třeba vidět, že snížení problémů s bydlením zásadně snižuje tlak a tím i náklady na další systémy – zdravotnictví, náhradní rodinnou péči, i vězeňství, a samozřejmě školství, protož pomáhá zejména dětem a mladistvým. Pokud desítky tisíc dětí budou vyrůstat v důstojném bydlení, reálně dostanou šanci dodělat školu a v životě se prosadit. A pokud třeba senioři nebudou muset bydlet na ubytovnách. Stabilní bydlení je prostě prevence negativních dopadů, ohrožení dětí v oblasti fyzického i duševního zdraví, vzdělávání a rozvoje, domácí násilí, klesající kvality života, kriminality, sníženého zapojení do trhu práce, závislostí, stigmatizace nebo oslabování sociální soudržnosti regionů.
Peníze a náklady na naplnění zákona
Stát odhaduje, že pokud bude zákon o podpoře bydlení přijat, náklady spojené s jeho naplňováním budou zhruba 1,5 miliardy korun za rok. Zároveň se hledá cesta, jestli by aspoň část šla zaplatit z EU fondů. Záměr je vyjednat podporu z Národního plánu obnovy a dále přes Státní fond podpory investic a Národní rozvojovou banku otevírat výzvy pro obce i soukromé subjekty. Ano, jsou to náklady navíc, ale vůči nim se má poměřovat cíl úpravy, která má pomoci desítkám tisícům domácností v bytové nouzi. Do 10 let by se měl podle plánů ministerstva snížit počet lidí v bytové nouzi aspoň o 30 procent.
Vídeň je miláčkem průzkumů kvality života. Jednou z předností rakouského hlavního města je stabilní bytová situace spoléhající ve velkém na obecní a komunitní bydlení. Počátky tohoto stavu sahají až do „rudého“ meziválečného období.
Odkaz „rudé Vídně“. Proč se v hlavním městě Rakouska žije tak dobře?
Reality
Co tedy má vzniknout a co garantovat
V obcích s rozšířenou působností vzniknou kontaktní místa, kde lidem poradí, jak řešit jejich bytovou situaci. Ve větších městech v Česku se to osvědčilo. Mnohdy stačí problémům předcházet, než později draze a dlouho řešit důsledky. Kontaktní místa nemají pomáhat jen těm nejpotřebnějším, ale třeba i lidem, na které mimořádně těžce dolehly drahé energie, seniorům, rodičům samoživitelům nebo dlouhodobě nemocným, třeba i pomoc s čerpáním příspěvku na bydlení nebo dávky mimořádné okamžité pomoci.
Konkrétně asistence, poskytování garancí na podnájemní a obecně podporované bydlení mají být financovány výkonově. Za každou podporovanou osobu nebo za poskytnutý byt bude poskytovatel čerpat příspěvek. Ten bude vyplácet krajský úřad. Kontaktní místa mají vést rovněž databázi dostupných městských či nájemních bytů.
Zákon počítá se systémem garancí pro města a obce. Bude majitele prázdných bytů motivovat, aby je opravili a pronajmuli. Tedy jakési kompenzace pro obce pronajímající byty v rámci obecního podporovaného bydlení. Mělo by to umožnit obcím systematicky a „na míru“ řešit bytovou situaci obyvatel a jasně nastavit způsob a pravidla financování, systém který bude stabilní, předvídatelný a udržitelný.
Odhad je, že jen obecních bytů je volných po republice 13 tisíc. Různými dotačními a úvěrovými programy chce vláda motivovat obce a města, aby je rekonstruovaly a pronajímaly potřebným skupinám. Mělo by se cíleně pracovat na minimalizaci vzniku vyloučených lokalit. Zákon pracuje s tím, že je do systému potřeba dostávat byty a podporovat zabydlování ohrožených domácností. Lidé v bytové nouzi jsou zabydlováni výlučně do standardních bytů rozptýlených v běžné zástavbě, přičemž nájemní smlouvy nejsou uzavírány na dobu kratší než jeden rok.
Ministerstvo chystá systém garancí také pro soukromé majitele, kteří byty pronajímají. Fungovat má také takzvaná asistence v bydlení, tedy podpora nájemníků. Ta je podle MMR nezbytná, aby lidé své bydlení neztratili, ale i pro zmenšení rizik pro majitele bytů i sousedy. Soukromým pronajímatelům zase ministři chtějí dodat motivaci prostřednictvím garancí, že nepřijdou o své peníze kvůli nájemcům neplatičům. Vedle toho chce zákon zvýšit nabídku činžovních bytů, které by měly být k dispozici nejohroženějším rodinám. Vznikne systém garantovaného bydlení, díky kterému se obce ani soukromí majitelé nebudou muset bát, že by jim někdo včas neplatil nájem. Zákon by tak měl vytvořit rámec pro podporu výstavby a rekonstrukce bytů.
Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky čtěte zde
