Nekalé jednání v práci půjde snadno nahlásit
Už jen pár dní mají střední firmy na to, aby zprovoznily vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik uvnitř firmy. Nová povinnost vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů začne platit od 15. prosince. Střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci se tak přidají k větším firmám, pro které zákon platí již od srpna tohoto roku. Co si kdo od zřízení „etické linky“ slibuje, rozebírá Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.
Nahlášení protiprávního jednání, ale také třeba šikany, bossingu či sexuálního obtěžování ze strany kolegy či kolegyně i další nekalosti by mělo být nyní snazší. Oznamovatelé nezákonného jednání, takzvaní whistlebloweři, získají ochranu zákona. Nahlašovací systém, který mají střední podniky povinnost zavést do 15. prosince 2023, musí utajit totožnost oznamovatelů a chránit je tak před odvetnými opatřeními zejména v podobě vyhazovu, přesunu na nižší pozici, snížení mzdy či převedení do jiného týmu.
Whistleblowerem se může stát široké spektrum fyzických osob. Kromě zaměstnanců to mohou být i OSVČ, uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům.
Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně České republiky. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání (takzvané whistleblowery) před případnou odvetou, uvedla komise v prohlášení.
Česko a další země čelí žalobě Bruselu. Nechrání whistleblowery, jak slíbilo
Politika
„Ze zákona jsou přitom chráněni jak samotní oznamovatelé, tak i jejich osoby blízké,“ upřesňuje Stanislav Klika z poradenské společnosti BDO. Blízkými osobami mohou být například manžel působící v téže firmě, nebo třeba kolegyně, která pomohla s vyplněním oznámení či s dodáním určitých informací.
Přestože zákon neprošel v podobě přikazující firmám přijímat i anonymní oznámení, firmy mohou anonymní nahlašování zpřístupnit na základě dobrovolnosti, nebo oznamování zpřístupnit také například svým zákazníkům, kteří nejsou pod ochranou zákona.
Na Západě standard, v Česku novinka
Zákon počítá s nezávislým prošetřením podezření na protiprávní jednání nejpozději do třiceti dnů od oznámení. Oznamovatel zároveň získá právo znát závěry šetření do tohoto termínu, přičemž v odůvodněných případech lze tuto lhůtu ještě dvakrát prodloužit.
Za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně oznamovatelů bude hrozit firmám pokuta až do výše milionu korun.
Firmy by měly zákon přivítat, může jim ušetřit až desítky milionů korun, míní Klika.
„Pro firmy a další subjekty se zákon může stát velkým přínosem, jelikož se díky němu mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať už finančním, či například reputačním. U světových firem je kanál pro oznamování téměř samozřejmostí, podle dat za loňský rok ho má zřízený 70 procent z nich,“ dodává Klika.
Z pohledu firem je důležité, aby oznamovací kanál byl důvěryhodný, přehledný a snadno dohledatelný tak, aby jej zaměstnanci skutečně využívali.
„V opačném případě totiž mohou využít rovnou nahlašovací systém Ministerstva spravedlnosti, což může mít pro danou společnost zásadnější procesní, finanční a reputační dopad, přestože například v daném případě ani nedošlo k porušení zákona,“ dodává expert z BDO. Při dostupném a důvěryhodném oznamovacím kanálu se podle něj zaměstnanci zpravidla raději obrátí přímo na firmu. „Důvod je celkem jednoduchý: jsou pragmatičtí a vědí, že pokud někdo může problém v brzké době vyřešit, je to právě zaměstnavatel,“ uzavírá Klika.
Americká společnost Twitter lhala federálnímu regulátorovi a vlastní správní radě o "krajních a nehorázných nedostatcích" v ochraně proti hackerům i o své chabé snaze bojovat proti spamům. Ve své stížnosti na společnost to uvádí bývalý šéf bezpečnostního oddělení Twitteru Peiter Zatko. Informuje o tom list The Washington Post (WP), který získal kopii Zatkovy stížnosti.
Lžete, obvinil vedení Twitteru bývalý šéf bezpečnosti firmy
Zprávy z firem
Svaz průmyslu a Hospodářská komora vidí tápání vlády v hospodářské politice a hluboké zaostávání Česka v infrastruktuře a modernizaci země. Analyzují příčiny a chtějí po vládě strukturální změny a legislativní smršť. Dobře chápou, že jsou 2 roky do voleb a teď je poslední chvíle něco prosadit. A volby jsou z pohledu každého lobbisty vždycky nevyzpytatelná věc a nedá se na ně spolehnout. Můžete se na ně chystat, něčemu a někomu občas i pomoct, ale ti voliči jsou přece tak iracionální. A lid je vůl, jak říkává klasik.
David Ondráčka: Byznysové svazy v lobbingové ofenzívě
Názory
Vrchní soud v Praze zrušil zprošťující rozsudek v kauze Čapí hnízdo kvůli nedostatečně a chybně provedeným důkazům. Uvedl to server Česká justice, který má verdikt odvolacího soudu k dispozici. Původní rozsudek městského soudu podle odvolacího senátu obsahuje závažná pochybení. Případem se bude muset městský soud znovu zabývat.
Vrchní soud zkritizoval zprošťující rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Babiš bude dál stát před soudem
Politika
