Postoj českých dolarových milionářů ke kryptoměnám se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco v minulosti dominovalo buď silné nadšení, nebo kategorické odmítání, aktuální data ukazují posun k podstatně střízlivějšímu a systematičtějšímu přístupu. Kryptoměny se sice v roce 2025 objevují v portfoliích větší části nejbohatších investorů než kdy dříve, jejich role však zůstává převážně doplňková a objemově omezená.
Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.
Kryptoměny vloni udělaly krok do hlavního proudu financí, ale zároveň přišly o auru jednoduché investiční pohádky. Regulace, ETF a velké peníze změnily pravidla hry – a trh ukázal, že bez iluzí je krypto mnohem tvrdší disciplína.
Investiční banky a velké fondy si pohráli s bitcoinem. "Že se rozhodnutí velkých hráčů stala v tak krátkém časovém úseku, nahrává ke spekulacím ze strany milovníků konspiračních teorií, kteří usoudili, že Wall Street provedl nejkoordinovanější finanční manévr, jaký jsme kdy od vzniku bitcoinu viděli," píše v komentáři kryptoměnový odborník Dušan Kmetyo. Co to pro bitcoin tedy znamená?
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
Čeští investoři zůstali i v době poklesů způsobených americkou celní politikou nebo geopolitickou situací klidní, žádné velké prodeje portfolií se nekonaly. A nepanikaří ani ve chvílích, kdy koruna posiluje a klesá vyjádření výnosu u eurových a dolarových investic. Říká to Tadeáš Silovský z Portu, který zároveň dodává, že ti pokročilejší se jen začínají ptát na možné prasknutí technologické bubliny.
Není vždycky posvícení, říká staré české pořekadlo. A platí to i o velmi bohatých lidech, jako je rodina amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pád kryptoměn připravil rodinné podniky o miliardu dolarů.
Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. Dnes v noci tak poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů. Kolem 7:45 středoevropského času se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů, tedy 1,87 milionu korun. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty.
Centrální banka koupila za milion dolarů bitcoin, digitální dolar a blockchainové depozitum. Bude to pro ni testovací portfolio, na kterém se chce učit nakládání s kryptem. Banka spustila také vlastní digitální laboratoř, která bude testovat vedle kryptoměn také projekty umělé inteligence.
Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.
Americké akciové trhy dnes prudce oslabují po výrazném středečním růstu. Za poklesem stojí zejména akcie technologických podniků, například výrobců čipů pro umělou inteligenci (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztrácí zhruba pět procent.
Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Novinářům to dnes po summitu visegrádské čtyřky (V4) v Trenčíně řekl český prezident Petr Pavel.
Pražská burza po třídenním růstu ztrácí, index PX dnes klesl o 1,79 procenta na 2639,67 bodu. Nedařilo se většině emisí, oslabili především zbrojaři a banky. Akcie CSG, Monety a Coltu ztratily víc než čtyři procenta, Photon Energy odepsal přes osm procent. Objem obchodů se dnes dostal nad dlouhodobý průměr, investoři zobchodovali akcie za zhruba 680 milionů korun.
Koruna dnes mírně oslabila k euru i americkému dolaru na 24,33 Kč/EUR a 21,66 Kč/USD. Vůči jednotné evropské měně v porovnání se středou ztratila tři haléře a k dolaru čtyři haléře.
Skupinu Bohemia Sekt 🍾, největšího tuzemského výrobce sektů a tichých vín, opouští Ondřej Beránek, jenž ji vedl téměř 15 let a pracoval tam tři dekády. Od ledna ji povede sedmapadesátiletý Petr Černý, dosavadní šéf obchodu, marketingu a dlouholetý jednatel společnosti.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.