Kauza bitcoinového daru pro Ministerstvo spravedlnosti se posunula z politické ostudy do trestněprávní roviny. Státní zástupci oznámili obvinění tří lidí kvůli zneužití pravomoci a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Podle Seznam Zpráv a Deníku N mají mezi obviněnými figurovat exministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Platí presumpce neviny. Politický zápach téhle kauzy se tím ale rozhodně neztrácí.
Polský premiér Donald Tusk přišel s vážným obviněním: kryptoměnová firma s vazbami na Rusko měla financovat domácí politiky i vlivné akce před prezidentskými volbami. Spor o regulaci kryptoměn tak přerůstá v otázku bezpečnosti a zahraničního vlivu.
Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.
Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se platí kryptoměnami nebo v jüanech. Aby mohlo plavidlo tuto strategickou vodní cestu překonat, musí navíc pocházet ze zemí, které Írán pokládá za přátelské. S odkazem na své zdroje to píše web deníku The Wall Street Journal.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoaktivum světa se začalo chovat poněkud nečekaně. Na špatné zprávy z geopolitiky již také reaguje poklesem. Přitom donedávna při podobných zprávách hodnota bitcoinu rostla. Podle odborníků se na tom projevuje i aktivita velkých hráčů, kteří nechtějí nechat padnout cenu bitcoinu.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Podnikatel v cestovním ruchu a bývalý senátor Václav Fischer čelí v Německu obžalobě z několika podvodů a pokusů o ně. S odvoláním na hamburské státní zastupitelství o tom dnes napsal německý bulvární list Bild.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybralo nabídku sdružení společností Eurovia CZ, Stavby mostů, MI Roads a Berger Bohemia na dostavbu dálnice D6 mezi Žalmanovem a Olšovými Vraty za 2,312 miliardy bez DPH. Uvedl to generální ředitel ŘSD Radek Mátl na síti X
Americký investor a filantrop Warren Buffett odstupuje z funkce předsedy správní rady společnosti Berkshire Hathaway, v této roli byl od roku 1970. Firma svého dlouholetého šéfa zároveň jmenovala čestným předsedou. Americký finanční konglomerát o tom informoval ve své dnešní tiskové zprávě.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun považují dvě třetiny občanů za příliš vysoký a měl by se podle nich snížit. Pro 14 procent lidí je přijatelný a čtyři procenta by byla ještě pro jeho zvýšení. Necelá pětina nedokáže výši schodku posoudit, vyplynulo z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli nemoci zrušil svou dnešní očekávanou cestu na Ukrajinu, na třídenním summitu takzvané Karpatské osmičky ho zastoupí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Informoval o tom portál The Kyiv Independent, který se odvolává na informace od úřadu ukrajinského prezidenta.
Automobilky v Česku vyrobily za osm měsíců letošního roku 966 888 osobních automobilů, což je meziročně o 1,4 procenta více. V červenci a v srpnu měly i přes odstávky a dovolené produkci 187 280 aut.
Státní podnik Lesy České republiky udělá po letošním velmi suchém létě mimořádný audit stavu lesních porostů. Kromě dopadů sucha lesníci zmapují i míru ohrožení lesů kůrovcem. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují 1,2 milionu hektarů lesů, což je téměř polovina lesních pozemků v Česku.
Nedělní volby 🗳 v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie (SPD), strana Alternativa pro Německo (AfD) skončí s rozdílem procentního bodu na druhém místě.
Dánská odpadová firma 🚮 Marius Pedersen oznámila, že do exkluzivních jednání o prodeji svých českých a slovenských aktivit vstupuje s francouzskou společností Paprec. Hodnota transakce se předpokládá zhruba 15 miliard korun. Napsal to server Hospodářské noviny (HN). Mezi sedmi zájemci, kteří podali závazné nabídky, byly také české investiční skupiny.
Japonská centrální banka (BoJ) dnes podle očekávání na závěr zasedání k měnové politice rozhodla o zvýšení 📈 základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v dnešním prohlášení.
