Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Postoj českých dolarových milionářů ke kryptoměnám se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco v minulosti dominovalo buď silné nadšení, nebo kategorické odmítání, aktuální data ukazují posun k podstatně střízlivějšímu a systematičtějšímu přístupu. Kryptoměny se sice v roce 2025 objevují v portfoliích větší části nejbohatších investorů než kdy dříve, jejich role však zůstává převážně doplňková a objemově omezená.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.
Kryptoměny se definitivně přesouvají z okraje finančního světa do hlavního proudu. Dnes už nejde o téma uzavřených komunit nebo technologických experimentů, ale o oblast, kterou sledují vlády, centrální banky i největší finanční instituce světa – ať už prostřednictvím investičních produktů, platební infrastruktury nebo strategických debat o budoucnosti peněz.
Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.
Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.
Kryptoměny vloni udělaly krok do hlavního proudu financí, ale zároveň přišly o auru jednoduché investiční pohádky. Regulace, ETF a velké peníze změnily pravidla hry – a trh ukázal, že bez iluzí je krypto mnohem tvrdší disciplína.
Za nájemné za pozemky s ruskými budovami, které se nacházejí v pražských Stodůlkách, náleží českému státu od firmy Simply Service Rent doplatek 6,3 milionu korun. Stát ve sporu zastupovala příspěvková organizace ministerstva zahraničí Diplomatický servis (DS). V žalobě požadovala původně zhruba 16 milionů korun, později částku snížila.
Dvě americké mediální skupiny dnes podaly žalobu na prezidenta Donalda Trumpa kvůli prodeji rychlejšího přístupu k jeho příspěvkům na sociální síti Truth Social. Mediální organizace The Intercept Media a nezisková Freedom of the Press Foundation žádají soud na Manhattanu o zablokování praktiky, kterou označily za mimořádnou, zkorumpovanou a protiústavní, uvedla dnes média.
Moskevský soud vydal zatykač na Conora Kennedyho, vnuka někdejšího amerického ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho a tedy prasynovce bývalého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, protože bojoval na Ukrajině proti Rusku. Moskva po Kennedym vyhlásila mezinárodní pátrání. Americkému občanovi v případě dopadení hrozí v Rusku až deset let vězení, uvedla dnes ruská státní agentura TASS.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 9️⃣2️⃣7️⃣ milionů dolarů (19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes vyjádřili podporu Polsku a Rumunsku a 👎 odsoudili nedávné ruské průniky do jejich vzdušného prostoru. NATO se postaví jakékoli agresi, uvedli velvyslanci členských států v prohlášení po svém dnešním jednání v alianční centrále v Bruselu.
Česká banka Trinity Bank finančníka Radomíra Lapčíka kupuje od rakouské CA Immo pět kancelářských budov v Praze pod hlavičkou 🏢 Riverside Karlín. Spojení posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svém webu. Výši transakce úřad neuvádí.
Do Česka přijde v příštích dnech více než 🔟 tisíc balení chybějícího léku na rakovinu prsu tamoxifen. Některá balení jsou již dostupná v lékárnách, další dodávky jsou zajištěné i na podzim. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Jeden z výrobců léku přerušil dodávky do ČR loni na podzim, další letos v červnu.
Autobusový dopravce Arriva autobusy zvýšil minulý rok zisk po zdanění na 8️⃣8️⃣ milionů korun. Výsledek je o 51 milionů korun vyšší než v roce 2024. V letech 2022 a 2023 společnost skončila se ztrátami. Vloni dosáhly celkové tržby 529 milionů korun, o 35 procent více než rok předtím, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Základní výbava pro prvňáčka vyjde letos ve slevových akcích průměrně na 3️⃣3️⃣5️⃣0️⃣ korun, což je podobně jako loni. Ceny jednotlivých položek se ale v porovnání s předchozím rokem výrazně změnily. Nejvíce podražily školní přezůvky, vaky či obaly na sešity, naopak nejvíce zlevnily sešity a svačinové boxy. Nejdražší položkou zůstává školní aktovka, která letos vyjde v průměru na 1614 korun, tedy o 18 korun levněji než loni.
Lidí v exekuci v Česku dál mírně 📉 ubývá. Na konci prvního pololetí jich bylo 589 700. Meziročně jich tak bylo zhruba o 17 300 méně, tedy o necelá tři procenta. Počet exekučních řízení se za poslední rok snížil o 159 800 na 2,98 milionu. Je to pokles o pět procent. Oddlužovalo se 89 200 osob. Vyplývá to z aktuálních údajů mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.
