Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Postoj českých dolarových milionářů ke kryptoměnám se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco v minulosti dominovalo buď silné nadšení, nebo kategorické odmítání, aktuální data ukazují posun k podstatně střízlivějšímu a systematičtějšímu přístupu. Kryptoměny se sice v roce 2025 objevují v portfoliích větší části nejbohatších investorů než kdy dříve, jejich role však zůstává převážně doplňková a objemově omezená.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.
Kryptoměny se definitivně přesouvají z okraje finančního světa do hlavního proudu. Dnes už nejde o téma uzavřených komunit nebo technologických experimentů, ale o oblast, kterou sledují vlády, centrální banky i největší finanční instituce světa – ať už prostřednictvím investičních produktů, platební infrastruktury nebo strategických debat o budoucnosti peněz.
Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.
Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.
Kryptoměny vloni udělaly krok do hlavního proudu financí, ale zároveň přišly o auru jednoduché investiční pohádky. Regulace, ETF a velké peníze změnily pravidla hry – a trh ukázal, že bez iluzí je krypto mnohem tvrdší disciplína.
Americký výrobce čipů Intel si z prodeje akcií zajistil 2️⃣0️⃣ miliard dolarů (asi 420 miliard korun). Oznámil to v pondělním sdělení. Získaná částka je o třetinu vyšší, než firma původně plánovala. Intel si vytváří finanční rezervy, aby využil silného zájmu o umělou inteligenci a lépe se prosadil v boji s konkurencí, uvedla dnes agentura Bloomberg.
Internetový prodejce levné módy Shein plánuje příští týden ve středu zahájit proces primární nabídky akcií v Hongkongu. S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Shein při vstupu na burzu cílí na tržní hodnotu v rozmezí 30 až 40 miliard dolarů (až 8️⃣4️⃣0️⃣ miliard korun).
Ceny ropy 🛢 pokračují v růstu 📈. Severomořský Brent překročil 90 dolarů za barel, a vrátil se tak na hodnoty z konce července. Podle analytiků slábnou naděje na brzké vyřešení konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy a na znovuotevření Hormuzského průlivu. Ten je klíčový pro přepravu ropy ze zemí kolem Perského zálivu.
Patnáct velkých automobilek vydělalo v prvním pololetí na každém prodaném vozidle v průměru výrazně méně než před rokem. Průměrný provozní zisk na jedno auto klesl na 1187 eur (28 800 korun) ze 1409 eur (34 200 korun). Vyplývá to z analýzy německého Centra pro automobilový management (CAM), na kterou se odvolává agentura DPA. Automobilový průmysl zatěžují zejména americká cla a tvrdá cenová konkurence v Číně.
Energetická společnost ČEZ ⚡ začala s oceňováním majetku pro připravované vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti ČEZ Energy.Mělo by trvat několik měsíců. Celý proces rozdělení firmy zatím pokračuje podle naplánovaného harmonogramu, společnost ho chce stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Uvedl to finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Syrský soud v nepřítomnosti odsoudil svrženého prezidenta Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Informuje o tom agentura Reuters. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy.
Americký výrobce čipů Nvidia uzavřel partnerství se šesti významnými finančními institucemi s cílem vytvořit platformy pro financování výpočetní infrastruktury. Ty mají od třetích stran mobilizovat kapitál za více než 500 miliard dolarů 💲 (10,5 bilionu korun) na infrastrukturu pro umělou inteligenci (AI), oznámila v pondělí firma. Její grafické procesory (GPU) se dnes široce využívají pro vývoj a provoz systémů AI.
Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1️⃣,7️⃣ procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne dnes potvrdil Český statistický úřad. Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny, vyplývá z informací na webu ČSÚ.
Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic vykázal loni tržby z prodeje výrobků a služeb přesahující 9,044 miliardy korun. Meziročně byly 📈 vyšší o 2,32 miliardy. Čistý zisk společnosti z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku vzrostl z předloňských zhruba 138,8 milionu korun na 759,2 milionu loni.
Americký prezident 👴 Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One. Uvádějí to deníky The Washington Post a The New York Times, podle něhož pak Trump z Turecka kvůli hrozbám ze strany Íránu neodletěl prezidentským speciálem, ale vojenským letadlem.
