Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.
Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talks miliardář Petr Borkovec.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Kolaps krypta by mohl strhnout i další aktiva. Zlato a stříbro nevyjímaje, varuje známý investor a prorok velké finanční krize Michael Burry.
Postoj českých dolarových milionářů ke kryptoměnám se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco v minulosti dominovalo buď silné nadšení, nebo kategorické odmítání, aktuální data ukazují posun k podstatně střízlivějšímu a systematičtějšímu přístupu. Kryptoměny se sice v roce 2025 objevují v portfoliích větší části nejbohatších investorů než kdy dříve, jejich role však zůstává převážně doplňková a objemově omezená.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.
Kryptoměny se definitivně přesouvají z okraje finančního světa do hlavního proudu. Dnes už nejde o téma uzavřených komunit nebo technologických experimentů, ale o oblast, kterou sledují vlády, centrální banky i největší finanční instituce světa – ať už prostřednictvím investičních produktů, platební infrastruktury nebo strategických debat o budoucnosti peněz.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
