Ursula von der Leyenová čelí své dosud největší politické krizi
LeadersNad šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se smráká. Server Politico tvrdí, že je to kvůli možnému stažení návrhu směrnice o ekologických tvrzeních.
Nad šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se smráká. Server Politico tvrdí, že je to kvůli možnému stažení návrhu směrnice o ekologických tvrzeních.
Ekologická organizace Greenpeace musí zaplatit americké energetické firmě Energy Transfer přes 650 milionů dolarů (téměř 15 miliard korun) odškodné za blokování stavby ropovodu ve státě Severní Dakota. Podle agentury AP o tom rozhodla soudní porota, která se zabývala žalobou firmy týkající se protestů z let 2016 a 2017. Greenpeace v únoru uvedla, že v případě nepříznivého verdiktu jí bude v USA hrozit bankrot. Po verdiktu oznámila, že se odvolá.
Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice.
Udržitelností se musí dnes intenzivně zabývat i finanční společnosti. Co to ale pro banky a pojišťovny znamená a proč je to už teď stojí miliony korun ročně? Jaký bude vliv klimatické změny na Evropu z pohledu ekonomických ztrát? Je to nafouklá bublina nebo nás čekají mnohamilionové ztráty? O dopadech aktuální klimatické situace a připravenosti Česka a českých firem, jsme v rozhovoru pro newstream.cz mluvili s manažerem rizik a šéfem ESG oddělení společnosti Deloitte, Gabrielem Marosi.
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo, uvedla na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový americký prezident Donald Trump, který se ujal v pondělí funkce, oznámil, že jeho země od klimatické dohody z roku 2015, která je mezinárodním paktem o boji proti globálnímu oteplování, odstupuje.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Jadernou energii čeká díky růstu poptávky po elektřině celosvětově návrat na výsluní, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zájem o ni je podle zprávy IEA největší od ropné krize v 70. letech 20. století. Budovat jaderné kapacity se chystá více než 40 zemí.
V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla přes 100 tisíc neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Indická metropole Dillí se potýká s nadměrným znečištěním vzduchu. Naměřené hodnoty jsou tam i šedesátkrát vyšší, než kolik stanovují normy Světové zdravotnické organizace (WHO), píše agentura AFP s odkazem na švýcarskou platformu IQAir. Dillí se potýká se špatnou kvalitou vzduchu dlouhodobě.