Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo, uvedla na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový americký prezident Donald Trump, který se ujal v pondělí funkce, oznámil, že jeho země od klimatické dohody z roku 2015, která je mezinárodním paktem o boji proti globálnímu oteplování, odstupuje.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Jadernou energii čeká díky růstu poptávky po elektřině celosvětově návrat na výsluní, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zájem o ni je podle zprávy IEA největší od ropné krize v 70. letech 20. století. Budovat jaderné kapacity se chystá více než 40 zemí.
V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla přes 100 tisíc neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Indická metropole Dillí se potýká s nadměrným znečištěním vzduchu. Naměřené hodnoty jsou tam i šedesátkrát vyšší, než kolik stanovují normy Světové zdravotnické organizace (WHO), píše agentura AFP s odkazem na švýcarskou platformu IQAir. Dillí se potýká se špatnou kvalitou vzduchu dlouhodobě.
Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Tým zvoleného prezidenta podle deníku řídí bývalí lobbisté pro ropné a uhelné firmy.
Zatímco si evropská politika jasně nastavila klimatické závazky, zájem o reálné snižování emisí v českých domácnostech vázne. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci. Průzkum naznačil, že plány a realita se mohou značně lišit.
Investice do transformace českých tepláren přesáhnou 200 miliard korun. V posledních třech letech přešlo od spalování uhlí na jiný typ paliva deset tepláren v ČR, které zásobují dohromady 110 tisíc domácností. Další velké teplárny plánují odklon od uhlí v příštích letech, transformaci chtějí dokončit do roku 2030.
