Miliarda dolarů. Kdo řídí nadaci, která přispívá závratné sumy na výzkum ochrany klimatu?
Nadace, kterou veřejnost téměř nezná, financuje výzkumy související se změnou klimatu – tedy poznávání jejího průběhu i hledání možností, jak její dopady zmírnit. O směřování peněz rozhoduje bývalý jaderný fyzik.
Jak popisuje britský časopis New Scientist, v zastrčené uličce v rušném centru Londýna sídlí jedna z největších soukromých organizací, která ve světě podporuje výzkum klimatu. Je to nadace Quadrature Climate Foundation. Každoročně poskytuje stovky milionů dolarů vědeckým institucím na jejich výzkumy, ale i ekologicky zaměřeným organizacím na kampaně pro ochranu klimatu. Do určité míry tak ovlivňuje směr vědeckého bádání i zaměření lobbistických aktivit.
Časopis MIT Technology Review sestavil přehled 15 firem, jejichž inovativní nápady ukazují cestu ke zlepšení klimatických podmínek na zemi.
Firmy budoucnosti? Prestižní univerzita MIT vybrala ty, které pomáhají brzdit změnu klimatu
Zprávy z firem
Filantropický kapitál dává víc volnosti
Nadace vznikla v roce 2019 jako filantropická odnož britského hedgeového fondu Quadrature Capital zaměřeného na automatizované obchodování pomocí statistických modelů a algoritmů. Jeho zakladatelé, Greg Skinner a Suneil Setiya, tvrdí, že chtějí pomoci řešit chudobu, nerovnost a lidské utrpení, k nimž změna klimatu přispívá.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
Horko překvapuje: komplikuje plození dětí
Zprávy z firem
Nadace má letos rozpočet 325 milionů dolarů. Loni věnovala na klimatické účely v průměru více než 6,7 milionu dolarů týdně. A od svého založení takto vydala přes miliardu dolarů.
Kam tyto peníze mířily? Do širokého spektra výzkumů: na hledání ekologičtějších paliv pro letadla, na využití geotermální energie, na nové technologie umožňující zlevňování obnovitelné energie, na postupy pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a třeba i na testy vakcíny, která by skotu umožnila trávit potravu tak, aby vznikalo méně skleníkového plynu metanu.
Vědeckým ředitelem nadace, jenž rozhoduje, které směry výzkumu podpoří, je bývalý jaderný fyzik Greg de Temmerman. V minulosti pracoval sedm let na přípravě velkého (a dosud nedokončeného) mezinárodního experimentálního fúzního reaktoru ITER. Na tomto zařízení by se svět měl naučit získávat energii slučováním jader vodíku, a definitivně se tak zbavit závislosti na fosilních palivech i na současných štěpných jaderných reaktorech, po nichž zůstávají vysoce radioaktivní odpady.
Současné postavení pomáhá de Temmermanovi hledat řešení ekologických problémů v širším měřítku než jenom v jaderné fúzi. Vybírá návrhy na financování výzkumů, které slibují proniknout do podstaty problému a také hledat realistické řešení.
„Filantropický kapitál má unikátní výhodu,“ říká. „Neočekává žádnou finanční návratnost. To znamená, že můžete podstupovat větší rizika než investor. Můžete být také rychlejší než vlády.“
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
Skladování vyrobené elektřiny může být mnohem jednodušší, než se zdálo. A neobejdeme se bez něj
Zprávy z firem
Geoinženýrství musíme lépe poznat
Greg de Temmerman si pochvaluje, že jeho nadace byla jednou z prvních institucí, která podporovala hledání cest k odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry, kde pod sebou – podobně jako sklo ve skleníku – zadržuje teplo, a přispívá tak ke globálnímu oteplování. Současně však zdůrazňuje, že od loňského roku změnili strategii a soustřeďují se i na možnosti adaptace lidstva na změnu klimatu.
Fakticky tak reagují na fakt, že skleníkových plynů už je v atmosféře tolik, že již není možné oteplování zastavit. Snad však půjde aspoň zpomalit, aby lidé získali čas a stačili se přizpůsobit a udržet si svůj životní standard. Což může umožnit jenom věda.
Mezi kontroverzní koncepty, jejichž výzkum nadace financuje, patří takzvané geoinženýrství. Tedy umělé ovlivňování klimatického systému technickými prostředky. Třeba vytvářením mraků, které by odrážely sluneční paprsky, a Zemi tak ochlazovaly. Nebo vypuštěním obrovského množství levných „slunečníků“, které by na oběžné dráze Zemi stínily. Zatím nadace přispěla na experimenty v malém měřítku, při nichž byly do ovzduší vstřikovány částice mořské soli, z nichž se měly vytvářet mraky odrážející sluneční energii zpět do vesmíru. Pokus však byl kvůli odporu veřejnosti zastaven.
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Zaplaťte, a ochladíme Zemi, slibuje troufalý startup
Enjoy
„Jsme neutrální, neprosazujeme stanovisko, že by se geoinženýrství mělo provádět,“ zdůrazňuje de Temmerman. „V této chvíli o něm ještě nevíme dost.“ A tak nadace podporuje výzkumy, které by měly přinést více poznatků.
Žijeme v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila vládou financované projekty výzkumu vývoje klimatu. Asi jako když si dítě zacpe uši a zavře oči a tváří se, že teď už problém neexistuje.
I proto nabývají soukromé peníze z Quadrature Climate Foundation na významu.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Trumpovy zmatky zasazují ránu americké i světové vědě
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
