Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nenápadný výdaj, který spolyká desetitisíce. Kolik stojí školní svačiny za rok?

Nenápadný výdaj, který spolyká desetitisíce. Kolik stojí školní svačiny za rok?
iStock
Lukáš Kovanda

Školní svačina vypadá jako drobný každodenní výdaj, za celý rok ale může rodinný rozpočet stát desítky tisíc korun. U dvou dětí lze podle propočtu domácí přípravou a omezením drahých balených potravin ušetřit až kolem 20 tisíc korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Začátek školního roku znamená pro rodiče tradiční nápor na peněženku. Vedle školních pomůcek, kroužků, obědů či dopravy ale existuje položka, která se může zdát zanedbatelná, avšak za celý rok naroste do překvapivé částky. Jsou jí školní svačiny. Pokud je rodiče začnou ve větší míře připravovat doma a omezí nákupy jednotlivě balených potravin, nápojů či hotových svačin, mohou u dvou dětí během školního roku ušetřit až kolem 20 tisíc korun.

Rozhodující totiž není cena jedné svačiny, ale její každodenní opakování. Školní rok představuje takřka 200 vyučovacích dnů. Pokud dítě dostane svačinu koupenou cestou do školy, v pekárně, supermarketu či automatu, není dnes problém utratit 60 až 80 korun. Stačí například pečivo či hotový sendvič, ochucený nápoj a nějaká sladkost. U dražších variant se účet může přiblížit i stokoruně.

Součástí oběda ve školní jídelně je i polévka

Oběd za čtyřicet korun a boj o prázdný talíř. Revoluce ve školních jídelnách se odkládá

Školní oběd dnes rodiče zpravidla vyjde na 30 až 45 korun. Za tuto cenu mají jídelny připravit polévku, hlavní chod, nápoj a často také ovoce či salát – a navíc přesvědčit děti, aby jídlo neskončilo v odpadu. Chystaná reforma má přinést více zeleniny, luštěnin, ryb a celozrnných obilovin a ubrat cukr, sůl či uzeniny. Povinně se však nový spotřební koš začne používat až v září 2027.

Přečíst článek

Domácí svačinu lze přitom připravit přibližně za 20 až 30 korun. Nemusí to znamenat horší nebo méně pestrou stravu. Chléb či jiné pečivo doplněné tvarohovou pomazánkou, sýrem nebo šunkou, k tomu jablko, mrkev či jiné sezonní ovoce a voda v lahvi představují jednoduchou svačinu, která může být nejen levnější, ale mnohdy i nutričně vhodnější než průmyslově připravené dětské produkty.

Jestliže rodiče sníží náklady například ze 70 na 25 korun denně, ušetří 45 korun. Za 200 školních dnů je to 9000 korun na jedno dítě a 18 tisíc korun na dvě děti. Při úspoře 50 korun denně už jde o 10 tisíc korun na dítě, tedy 20 tisíc korun za školní rok v rodině se dvěma školáky. V přepočtu na měsíc školní docházky jde zhruba o dva tisíce korun, které domácnosti mohou využít jinak.

Největší prostor k úsporám přitom není v nákupu méně kvalitních potravin. Je v omezení takzvané přirážky za pohodlí. Jednoporcové jogurty, kapsičky, tyčinky, balené sendviče, nakrájené ovoce nebo malé lahve nápojů jsou v přepočtu na kilogram či litr zpravidla výrazně dražší než větší balení stejného nebo podobného výrobku.

Typickým příkladem je pití. Pokud rodiče dávají dítěti každý školní den kupovaný nápoj za 25 korun, jen tato položka představuje za 200 dnů 5000 korun ročně. Voda z kohoutku v opakovaně použitelné lahvi stojí proti tomu prakticky zanedbatelnou částku. U dvou dětí se tak jen na pití může teoreticky jednat o rozdíl blížící se deseti tisícům korun ročně.

Základní škola Čebín

Kdysi se tu prodávaly rohlíky, dnes se tu učí děti. Jednota dostala druhý život

Starou Jednotu obec nezbourala. V Čebíně u Brna z ní vznikla škola pro 120 dětí, která může dál růst. Přestavba za téměř 78 milionů korun ukazuje, že i zdánlivě přežité budovy ze 70. let mohou dostat překvapivě současný druhý život.

Přečíst článek

Plánování je základ

Další úsporu přináší plánování nákupů. Vyplatí se kupovat větší balení jogurtů či tvarohu a rozdělit je doma, využívat sezonní ovoce, sledovat cenu za kilogram místo ceny jednoho balení a u základních potravin porovnávat privátní značky obchodních řetězců se značkovými výrobky. Pečivo lze také nakoupit do zásoby a zamrazit.

Školní svačina je tak dobrým příkladem drobného každodenního výdaje, jehož význam domácnosti snadno podcení. Padesátikoruna denně nevypadá dramaticky. Vynásobená dvěma dětmi a dvěma stovkami školních dnů ale představuje právě 20 tisíc korun. V době, kdy domácnosti stále pečlivěji hledají možnosti, jak snížit běžné výdaje, je příprava svačin doma jednou z cest, jak ušetřit poměrně výraznou částku, aniž by rodina musela snižovat kvalitu dětského jídelníčku.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související