Americká centrální banka (Fed) rozpoutala úrokovou bitvu proti pádící inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 50 bazických bodů do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. To představuje nejagresivnější navýšení od roku 2000, píše agentura Bloomberg.
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Uplynulý týden byl opět nejvíce ve znamení obav z hrozící pandemie COVID 19. Vše již bylo asi řečeno přesto trhy reagovaly poměrně negativně a obava z dopadu zejména na evropské ekonomiky sílí.
Šéf americké centrální banky Jerome Powell ve svém pátečním projevu potvrdil pokračující ekonomické zotavování americké ekonomiky. Současně ale spíše uklidňoval trhy tvrzením, že zpřísnění měnové politiky není na pořadu dne.
Americké ministerstvo zahraničí dnes nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny ministerstvo za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
Americký prezident Donald Trump doporučil venezuelské opoziční političce Maríi Corině Machadové, aby se zatím nevracela do Venezuely. Zdůvodnil to obavami o její bezpečnost, informoval deník The New York Times
Při izraelských úderech v Íránu bylo od počátku války zabito čtyři až pět tisíc členů ozbrojených složek, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údaje nezahrnují oběti amerických útoků. Izraelské letectvo udeřilo na Írán i dnes. Íránské revoluční gardy odpoledne oznámily, že spolu s libanonským hnutím Hizballáh provedly koordinovaný vzdušný úder na Izrael.
Česká měna dnes ztratila dalších pět haléřů na 24,49 za euro a zůstává k euru nejslabší za víc než půl roku. Vůči dolaru se koruna oslabením o 18 haléřů na 21,40 posunula na nejnižší závěr za 7,5 měsíce.
Čtvrteční zřícení amerického tankovacího letounu KC-135 v západním Iráku nepřežil nikdo z šestičlenné posádky. Oznámilo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM na síti X. Velitelství už dříve během dne potvrdilo úmrtí čtyř ze šesti členů posádky.
Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to dnes premiér Donald Tusk.
Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
Některé větší banky 🏦🏦🏦budou mít o nadcházejícím víkendu z technických důvodů odstávku služeb. Česká spořitelna provede v noci na sobotu 14. března plánovanou odstávku bankovních systémů, fungovat nebudou ani její bankomaty.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat odkup 50 procent mediální skupiny Mafra společností Tymeprax Pavla Tykače. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval na svých webových stránkách. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.
Íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, uvedl na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy o tom, že by byl íránský duchovní vůdce znetvořen, nejsou k dispozici. Íránská státní televize nicméně již dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce.