Americká centrální banka (Fed) rozpoutala úrokovou bitvu proti pádící inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 50 bazických bodů do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. To představuje nejagresivnější navýšení od roku 2000, píše agentura Bloomberg.

Ekonomika Spojených států se stejně jako zbytek světa potýká s vysokou inflací. Přísnější měnová politika ji má pomoci zkrotit. Aktuální navýšení o 50 bazických bodů je v souladu s tržním očekáváním. Fed také naznačil, že další zvyšování sazeb bude „vhodné“. Na červnovém zasedání by tak sazba mohla růst o další půlprocento.

Rozhodnutí o zvýšení úroků bylo podle banky jednomyslné a v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Fed tak navázal na březnové zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu, které ukončilo dva roky téměř nulových sazeb, jež měly pomoci tlumit ekonomické dopady koronavirové pandemie na americkou ekonomiku.

Navzdory poklesu hrubého domácího produktu v prvních třech měsících roku zůstávají výdaje domácností a fixní investice firem vysoké, upozornil Fed. Inflace pak zůstává zvýšená a kvůli válce na Ukrajině a novým koronavirovým omezením v Číně zřejmě zůstanou inflační tlaky vysoké.

Fed rozpoutá úrokovou bitvu, kterou odnese zejména Itálie. A nejspíš i Češi

Money

Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Křehká rovnováha 

Zvýšení úrokové sazby zdražuje úvěry a zpomaluje poptávku. To pomáhá zpomalovat inflaci, zároveň ale oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit zvýšit úrokové sazby natolik, aby omezila inflaci, a zároveň neohrozila ekonomický růst a trh práce.

Tvůrci měnové politiky, kteří svůj záměr zrychlit tempo zvyšování sazeb dopředu signalizovali, chtěli tím zabránit opakování situace ze začátku 80. let 20. století, kdy tehdejší šéf Fedu Paul Volcker drasticky zvýšil sazby a zadusil ekonomiku. Centrální bankéři doufají, že tentokrát kombinace vyšších výpůjčních nákladů a zmenšující se bilance bude pro ekonomiku představovayt měkké přistání, které zabrání recesi a zároveň sníží inflaci.

Fed také začne snižovat svoji rozvahu, která stoupla až na devět bilionů dolarů (210,3 bilionu korun), když se centrální banka snažila ochránit ekonomiku před pandemií nemoci covid-19. V červnu, červenci a srpnu by měla rozvaha klesat o 47,5 miliardy dolarů měsíčně a září by se tato částka mohla zvýšit na 95 miliard dolarů měsíčně.

Inflace v USA se nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu. V březnu stoupla na 8,5 procenta, což byla nejvyšší úroveň od prosince 1981. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad šest procent. Nejvíce se zvyšovaly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dál se zvyšovaly i náklady na bydlení. HDP pak v prvním čtvrtletí klesl o 1,4 procenta po růstu o 6,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.

Americká ekonomika klesla, domácí poptávka ale zůstává vysoká

Money

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.

ČTK

Přečíst článek