Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Evropský parlament pověřil českou europoslankyni 👩 Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2. Cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie, uvedla Nerudová v tiskovém prohlášení.
Německá společnost QuantumDiamonds, jejíž technologie umožňuje výrobcům polovodičů testovat produkty a odhalovat případné vady, plánuje investovat 152 milionů eur (3️⃣,7️⃣ miliardy korun) do vybudování prvního výrobního závodu na světě pro pokročilé systémy testování čipů. Závod je považován za důležitý pro plány Evropské unie vyrábět vlastní technologické a softwarové komponenty a udržet krok se Spojenými státy a Čínou v globálním technologickém sektoru, oznámila společnost.
Unijní ministři zahraničí ✅ schválili uvalení sankcí na dalších 14 osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení ČR při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v Česku.
Místopředsedy vlády budou ve třetím kabinetu premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) Karel Havlíček a Alena Schillerová z ANO, předseda Motoristů Petr Macinka a Jaromír Zůna za hnutí SPD. Vyplynulo co z ceremoniálu jmenování ministrů prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.
Prezident 👨 Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval členy vlády Andreje Babiše (ANO). Tvoří ji hnutí ANO, SPD a Motoristé. Babiš, který se vrací k moci téměř přesně po čtyřech letech, ještě dnes uvede nové ministry do úřadů. Kabinet také dopoledne absolvuje první převážně technické zasedání.
Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Na jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile. Lodě, které jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.
Desetitisíce Brazilců vyšly v neděli do ulic velkých měst, aby vyjádřily nesouhlas s návrhem zákona, který má výrazně zkrátit trest bývalému prezidentovi Jairu Bolsonarovi odsouzenému na 2️⃣7️⃣ let za plánování převratu. Převážně levicoví demonstranti protestovali proti aktivitě poslanců, kteří již návrh schválili a nyní jej mají na stole senátoři, napsala agentura AP.
