Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Buenos Aires a okolí postihl poslední den letošního roku masivní výpadek elektrického proudu. Problémy zasáhly zhruba jeden milion odběratelů. Distributor elektrické energie Edesur zdůvodnil výpadek nadměrným odběrem elektřiny, který způsobily vysoké noční teploty.
Euro se dnes vůči americkému dolaru drží bez výraznějších změn. Od začátku letošního roku si však připisuje více než 13 procent, což představuje jeho nejvýraznější celoroční nárůst za osm let. Dolar se letos dostal pod tlak mimo jiné kvůli snižování úrokových sazeb ve Spojených státech a nevyzpytatelné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ropa dnes mírně zdražuje. Je ale na cestě vykázat největší roční pokles za posledních pět let - více než 15 procent. Severomořská ropa Brent kolem 17:00 vykazovala nárůst 0,2 procenta a pohybovala se v blízkosti 61,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu přidávala 0,3 procenta na zhruba 58,10 dolaru za barel.
Společnost Zeveta Ammunition, která vyrábí munici a pyrotechniku, loni utržila z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží 572,5 milionu korun. Meziročně to bylo o 237,4 milionu korun více. Podnik z Bojkovic na Uherskohradišťsku vykázal za rok 2024 čistý zisk 254,8 milionu korun, o rok dříve byl přibližně 139,2 milionu korun.
Divadelní vývěsky především z roku 1889 hodlá zrestaurovat pražské Národní divadlo. Mecenášský klub divadla ve spolupráci s Divadelním archivem proto spustil nový filantropický projekt zaměřený na záchranu unikátních divadelních cedulí z šesté divadelní sezony 1888/1889 a sedmé sezony 1889/1890. Přispět lze částkami 2000 korun, 4000 korun nebo deset tisíc korun.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se poslední obchodní den v roce téměř nemění, ale má tendenci mírně růst. Vysoká produkce elektřiny z větru omezila poptávku od plynových elektráren. Od začátku letošního roku ale cena vykazuje pokles přibližně o 40 procent, uvedla agentura Reuters.
Společnost Brembo Czech, která v Ostravě-Hrabové vyrábí brzdové systémy pro osobní auta, zvýšila loni tržby meziročně o 8,1 procenta na 7,85 miliardy korun. Prohloubila ale ztrátu o 110,6 milionu Kč na 741,3 milionu korun.
Dluhy domácností v Česku u bank letos v listopadu meziměsíčně stouply asi o 19,4 miliardy na zhruba 2,565 bilionu korun. Stoupl také objem úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům, a to o 26,9 miliardy na přibližně 1,491 bilionu korun.
Číst více
🏥 Brněnská společnost Česká Lékárna Holding, která vlastní řetězec lékáren Dr.Max, kupuje společnost Lékárna Na Petřinách a jejím prostřednictvím i 15 lékáren, které původně patřily do sítě Moje Lékárna společnosti Sanovia. Spojení společností posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. ČLH kontroluje skupina Penta.
Ceny elektřiny ⚡ i plynu budou v příštím roce podle analytiků dál klesat. Rizikem ovšem pro energetický trh zůstává nestabilní geopolitická situace ve světě 🌍. Energetici v Česku dále v roce 2026 očekávají klíčové kroky při přechodu od uhlí k novým zdrojům, případně změny chystané novou vládou.