Páteční projev Jeromeho Powella na konferenci pro ekonomické novináře byl podle Bloombergu znatelně obezřetnější než jeho vystoupení z poloviny března, kdy očekával, že dopad cel na inflaci bude jen přechodný.
Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že se chystá snižování úrokových sazeb. Server CNBC uvádí, že Powell zatím neuvedl kdy by se tak mělo stát.
Blíží se začátek školního roku, což značí, že globální trhy opět upínají pozornost do amerického Jackson Hole, kde se koná tradiční slet centrálních bankéřů a kde často zaznívají velmi důležité výroky, jež avizují klíčové změny v nastavení měnové politiky. Mohlo by tomu být tak i dnes, kdy v 16 hodin našeho času vystoupí s projevem šéf americké centrální banky Jerome Powell.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP.
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
