Americká centrální banka potřebuje více času, aby zjistila, zda rostoucí cla vyvolají vyšší inflaci. Teprve pak může začít uvažovat o snížení úrokových sazeb, které požaduje prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů to řekl prezident centrální banky USA (Fed) Jerome Powell.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí už potřetí za necelý týden kritizoval předsedu centrální banky (Fed) Jeroma Powella. V příspěvku na své sociální síti Truth Social ho obvinil, že odkládá další snižování sazeb z politických důvodů. Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Hlavní americké akciové indexy po prezidentových výrocích prohloubily ztráty, S&P 500 v pondělí večer odepisoval přes tři procenta.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Páteční projev Jeromeho Powella na konferenci pro ekonomické novináře byl podle Bloombergu znatelně obezřetnější než jeho vystoupení z poloviny března, kdy očekával, že dopad cel na inflaci bude jen přechodný.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Americký prezident dal v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu dal jasně najevo, že bude usilovat, aby centrální banka na svém příštím zasedání snížila sazby.
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři 🛳 do Saúdské Arábie. Důvodem je vysoká letní poptávka po klimatizování, přestože objem dodávek se proti červnu snížil o 18 procent na 1,1 milionu tun. S odkazem na data obchodníků a společnosti LSEG to uvedla agentura Reuters.
