V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Americká centrální banka (Fed) rozpoutala úrokovou bitvu proti pádící inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 50 bazických bodů do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. To představuje nejagresivnější navýšení od roku 2000, píše agentura Bloomberg.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Americká farmaceutická společnost Merck se blíží dohodě o převzetí britského výrobce léků Verona Pharma, který se zaměřuje na plicní onemocnění. Hodnota transakce by se měla pohybovat kolem deseti miliard dolarů 💰 (přes 210 miliard korun). Napsal to dnes britský list Financial Times (FT), který se odvolává na informované zdroje.
Číst více
Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí ⚡, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027, uvedl to mluvčí státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS Lukáš Hrabal.
Developerská skupina 🏗 Finep loni zvýšila čistý zisk o 54 procent na 2,1 miliardy korun. Meziročně jí vzrostly také tržby, a to zhruba o čtvrtinu na 4,2 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy holdingu zveřejněné ve Sbírce listin. Celkem loni skupina prodala více než 1300 bytů do družstevního, nájemního i osobního vlastnictví.
Ústavní soud (ÚS) zamítl ❌ návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy.
Číst více
Rusko v noci podniklo rekordní útok proti Ukrajině, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 728 dronů, sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zničit 714 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu.
Průměrná sazba hypoték se na počátku července vrátila nad pět procent, proti předchozímu měsíci se zvýšila o 0,09 procentního bodu na 5,03 procenta. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Číst více
Americký prezident Donald Trump chce zavést cla na úrovni až 200 procent na léky 💊 dovážené do Spojených států. Farmaceutickým firmám chce dát ale rok až 18 měsíců, aby začaly vyrábět v USA, informuje agentura Reuters. Podle obchodní databáze OSN se loni do USA dovezly farmaceutické výrobky za téměř 213 miliard dolarů (4,48 bilionu korun).
Americký výrobce letadel Boeing ✈ zvýšil za pololetí dodávky letadel o 60 procent na 280. Přiblížil se tak svému evropskému konkurentovi Airbusu, jehož dodávky za stejnou dobu klesly o 5,56 procenta na 306. Uvedla to agentura Reuters.