Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
