Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Bitcoin se poprvé od poloviny července propadl pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů. Chuť investorů riskovat se snížila poté, co šéf Fedu Jerome Powell oznámil, že americká centrální banka bude kvůli rekordní inflaci držet vyšší úrokové sazby delší dobu, napsala agentura Bloomberg.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
Na nejméně 2️⃣2️⃣0️⃣0️⃣ mrtvých vzrostl počet obětí pondělního zemětřesení na východě Afghánistánu. S odvoláním na tamní úřady to dnes napsala agentura AFP. Podle úřadů bylo zraněno 3400 obyvatel a zničeno bylo přes 6700 domů.
Policie zahájila trestní stíhání 8️⃣ lidí a tří právnických osob kvůli zakázkám malého rozsahu, které v minulosti zadávaly moravskoslezské krajské organizace, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Mezi obviněnými je podle něj i jeden bývalý představitel Moravskoslezského kraje a jeden pracovník krajské příspěvkové organizace.
Celkový objem zobchodovaných kryptoměn v českých směnárnách se v srpnu proti předchozímu měsíci snížil zhruba o sedm procent na 1️⃣,4️⃣ miliardy korun. Od začátku roku Češi v tuzemsku prodali a nakoupili krypto za zhruba 10,7 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních informací tuzemských obchodníků.
Inflace v Česku v srpnu meziročně 📉 zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden ve středu, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Americký prezident Donald Trump je i nadále 👍 odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche po necelých třech letech ❌ opustí hlavní index německých akcií DAX. Informovala o tom podle agentury DPA burzovní společnost Deutsche Börse. Vyřazení z indexu DAX je další ranou pro firmu Porsche, která se potýká s poklesem zisků a tržeb i s negativními dopady celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Finanční ředitel společnosti xAI Mike Liberatore koncem července firmu ❌ opustil. Uvedl to deník The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Podle listu se jedná o další z řady odchodů vrcholových manažerů z firmy zaměřené na umělou inteligenci, kterou založil miliardář Elon Musk poté, co se nepohodl s vedením OpenAI.
