Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Bitcoin se poprvé od poloviny července propadl pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů. Chuť investorů riskovat se snížila poté, co šéf Fedu Jerome Powell oznámil, že americká centrální banka bude kvůli rekordní inflaci držet vyšší úrokové sazby delší dobu, napsala agentura Bloomberg.
Německý výrobce luxusních automobilů BMW ve třetím čtvrtletí více než ztrojnásobil čistý zisk 💰 na téměř 1,7 miliardy eur (zhruba 41,4 miliardy korun) ze 476 milionů eur před rokem, kdy hospodářské výsledky podniku negativně ovlivnily problémy s brzdami. Celkové tržby automobilky však mírně klesly.
Tempo meziroční inflace v Česku v říjnu zrychlilo 📈 na 2,5 ze zářijových 2,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Analytici přitom očekávali stagnaci inflace, někteří nevylučovali ani její mírné zvolnění. Meziměsíčně v říjnu spotřebitelské ceny stouply o půl procenta, uvedli statistici.
Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 35 poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě staví k CHKO Soutok kriticky, stejně jako kandidát na nového ministra životního prostředí, předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko bude pod vedením budoucího premiéra Andreje Babiše zpochybňovat některé projekty Evropské unie, ostré spory s Bruselem jako Maďarsko ale vyvolávat nebude. V komentáři k povolebnímu vývoji v Česku to napsal německý časopis Der Spiegel. Předseda hnutí ANO je podle něj pragmatik, který se neštítí ani spolupráce s krajní pravicí. Pravděpodobnou příští koalici označil Der Spiegel za bizarní.
Číst více
Čistý zisk japonské automobilky 🚗 Toyota Motor za šest měsíců fiskálního roku klesl 📉 o sedm procent na 1,77 bilionu jenů (245 miliard korun). Největší automobilka na světě podle prodeje však současně zlepšila výhled čistého zisku na celý letošní rok, protože očekává, že vyšší prodej vozů a úsporná opatření jí pomohou kompenzovat dopad cel uvalených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vyplývá to z dnešní zprávy společnosti.
Nizozemská maloobchodní společnost 🛒 Ahold Delhaize, která v České republice provozuje obchody pod názvem Albert, zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o téměř 55 procent na 902 milionů eur (zhruba 22 miliard korun). Firma rovněž oznámila, že v příštím roce zahájí zpětný odkup vlastních akcií za jednu miliardu eur.
Policie v souvislosti s korupční kauzou kolem Fakultní nemocnice Bulovka navrhla obžalovat pět lidí a dvě firmy. Obvinění podle serveru Seznam Zprávy čelí mimo jiné bývalý poslanec ODS Marek Šnajdr nebo bývalá ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská. Obžaloba se týká zakázky na nákup lineárních urychlovačů za 160 milionů korun. Šnajdrovi policie přičítá přijetí úplatku 50 tisíc korun, napsal server.
Číst více
Z malého začínajícího podniku, který byl původně castingovou agenturou, vyrostla jedna z největších firem vyrábějících drony pro ukrajinské ozbrojené síly. Podle deníku The New York Times měla ukrajinská společnost Fire Point za letošní rok zakázky v hodnotě jedné miliardy dolarů 🤑 (přibližně 21,2 miliardy korun).
Číst více
Příštím starostou New Yorku 🗽 bude demokrat Zohran Mamdani, který ve volbách porazil demokratického exguvernéra státu New York Andrewa Cuoma, jenž kandidoval nezávislý a jehož ve volbě podpořil republikánský prezident Donald Trump. V noci na dnešek to napsaly agentury Reuters a AP.
České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Oznámil to na síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Číst více