Americká centrální banka potřebuje více času, aby zjistila, zda rostoucí cla vyvolají vyšší inflaci. Teprve pak může začít uvažovat o snížení úrokových sazeb, které požaduje prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů to řekl prezident centrální banky USA (Fed) Jerome Powell.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí už potřetí za necelý týden kritizoval předsedu centrální banky (Fed) Jeroma Powella. V příspěvku na své sociální síti Truth Social ho obvinil, že odkládá další snižování sazeb z politických důvodů. Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Hlavní americké akciové indexy po prezidentových výrocích prohloubily ztráty, S&P 500 v pondělí večer odepisoval přes tři procenta.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Páteční projev Jeromeho Powella na konferenci pro ekonomické novináře byl podle Bloombergu znatelně obezřetnější než jeho vystoupení z poloviny března, kdy očekával, že dopad cel na inflaci bude jen přechodný.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Americký prezident dal v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu dal jasně najevo, že bude usilovat, aby centrální banka na svém příštím zasedání snížila sazby.
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen novou hlavou státu, napsala agentura Reuters. Tisza má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu.
Pentagon zveřejnil novou, už pátou, várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO)🛸🛸 a dalších podobných jevů. Obsahují například vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem, nebo videa ukazující například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě, píšou agentury.
Číst více
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
Číst více