Blíží se začátek školního roku, což značí, že globální trhy opět upínají pozornost do amerického Jackson Hole, kde se koná tradiční slet centrálních bankéřů a kde často zaznívají velmi důležité výroky, jež avizují klíčové změny v nastavení měnové politiky. Mohlo by tomu být tak i dnes, kdy v 16 hodin našeho času vystoupí s projevem šéf americké centrální banky Jerome Powell.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Bitcoin se poprvé od poloviny července propadl pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů. Chuť investorů riskovat se snížila poté, co šéf Fedu Jerome Powell oznámil, že americká centrální banka bude kvůli rekordní inflaci držet vyšší úrokové sazby delší dobu, napsala agentura Bloomberg.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4️⃣,3️⃣ procenta. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Novinářům to dnes řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Policisté v prvním čtvrtletí letošního roku odhalili 2701 lidí, kteří byli v České republice nelegálně. Proti stejnému období minulého roku je to o 174 osob 📈 víc, což je nárůst o 6,9 procenta. Zvýšil se počet případů nelegálního pobytu i nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici, která je v ČR jen na mezinárodních letištích.
Ukrajina v noci na dnešek provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý 🔥 požár, oznámil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu.
Britská ropná a plynárenská společnost BP v prvním čtvrtletí více než zdvojnásobila základní zisk na 3️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 66,6 miliardy korun) z 1,4 miliardy dolarů před rokem. Firma o tom informovala ve své výsledkové zprávě. Zisk tak výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti LSEG odhadovali v průměru na 2,6 miliardy dolarů.
Tabákové společnosti Philip Morris ČR loni meziročně 📈 vzrostly tržby o 0,4 procenta na 21,69 miliardy korun. Čistý zisk ale klesl o 9,2 procenta na 3,04 miliardy. Provozní zisk se snížil o 7,1 procenta na 3,72 miliardy. Vyplývá to z výroční zprávy firmy na jejím webu. Odbyt v Česku a na Slovensku se loni meziročně opět snížil.
Lídři více než deseti evropských států od Baltu po Černé a Jaderské moře a zástupci dalších zemí budou dnes v chorvatském Dubrovníku jednat o lepším dopravním či digitálním propojení této části Evropy. Česko na summitu Iniciativy Trojmoří zastupuje prezident 👨 Petr Pavel, stejně jako loni v Polsku a předloni v Litvě.
Obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do řešení střetu zájmů u Agrofertu jsou podle ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Petra Dlouhého neopodstatněné. Fond minulý týden na základě nezávislých analýz uvedl, že ❌ nebude po holdingu zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem, a že střet zájmů spojený se svěřenskými fondy považuje za vyřešený.
Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí 👨 Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to dnes uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně.