Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
Americká centrální banka (Fed) rozpoutala úrokovou bitvu proti pádící inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 50 bazických bodů do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. To představuje nejagresivnější navýšení od roku 2000, píše agentura Bloomberg.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
