Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.
Sedmiprocentní sazby tu budou déle, než si všichni myslí. To prohlásil renomovaný ekonom a bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal v rozhovoru pro Newstream letos v březnu. A čas mu dává zapravdu, ačkoli mnozí čekali, že sazby klesnou ještě letos. „Politicky i ekonomicky je nejlevnější počkat, co nastane v lednu. Do té doby se nejspíš nic nestane,“ myslí si Lízal. ČNB přitom právě dnes bude jednat o nastavení sazeb.
Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Přesto meziroční inflace se drží na vysokých hodnotách. Už v příštím roce by se měla inflace dostat do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun.
Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.
Řetězce ustupují mediálnímu a politickému tlaku a dávají své marže do pořádku. Většina potravin proto letos zlevňuje, někdy i citelně.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.
Ceny zemědělských výrobců v Česku v srpnu meziročně klesly o 16,4 procenta. Pro spotřebitele je to příznivá zprava - trend cen v zemědělství se obvykle projeví i v konečných cenách v obchodech.
V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
