Lukáš Kovanda: Proč koruna chrání před inflačními dopady války na Ukrajině lépe než euro

Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 procenta, přičemž euro ztratilo 4,4 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni.

Koruna tedy inflační dopady invaze tlumí, nikoli umocňuje, v tom smyslu, že s eurem by inflace v ČR byla z důvodu jeho výraznějšího oslabení vůči dolaru silnější. Jeden příklad za všechny. Klíčovým důvodem mimořádné inflace v Česku zejména loni bylo dramatické celosvětové zdražení ropy a produktů z ní, které nastalo v důsledku invaze a souvisejících západních sankcí proti Rusku. Například litr nafty se loni v prvních týdnech po invazi v Česku prodával průměrně až za cenu kolem 50 korun.

Drtivá většina měn světa vůči dolaru v posledním roce a půl oslabila. Koruna však méně než euro

Pokud by Česko platilo eurem, bylo by ale zdražení nafty a ropných produktů ještě výraznější. Ropa a ropné produkty se totiž na světových trzích obchodují v dolaru. I tuzemské čerpací stanice by nakonec musely do svých cen promítnout zmíněné výraznější oslabení eura vůči dolaru – výraznější v porovnání s tím, jak vůči dolaru v uplynulém půldruhém roce oslabila koruna.  

V zásadě tedy platí, že v uplynulém půldruhém roce koruna působila méně inflačně, než by působilo euro, pokud by jím Česko platilo. Nutno ale dodat, že centrální banka v Česku musela za účelem boje s inflací zvýšit svoji základní sazbu výrazněji než Evropská centrální banka. Drží ji nyní na úrovni sedmi procent, zatímco ECB na hodnotě 4,25 procenta.

Česko může přikulit až 800 milionů eur firmám s vyššími náklady na energie, schválili eurokomisaři

Zprávy z firem

Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Pomoc budou moct získat velké podniky ve všech odvětvích.

ČTK

Přečíst článek

Přitom platí, že čím vyšší základní sazba je, tím citelněji může ekonomiku tlumit – například skrze zdražení úvěrů, a tedy i investic. Čím vyšší sazba, tím ovšem také výraznější tlak na zpevnění měny, což právě představuje klíčový důvod v pozadí uvedeného menšího oslabení koruny k dolaru než eura k dolaru.

Česká národní banka navíc po převážnou část loňska i letoška za silnější korunu intervenovala, i když z větší části jen slovně, nikoli prodejem deviz. ECB takovou intervenci za silnější euro neprováděla. Ovšem i po prodeji části svých devizových rezerv jich ČNB stále má poměrně značný objem, v poměru k hrubému domácímu produktu nadále jeden z nejvyšších na světě.

Lukáš Kovanda: Kdo může za to, že Česko má pátou nejvyšší inflaci v OECD?

Názory

Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Stát opět selhal. Patnáctiletí končí na úřadech práce

Názory

V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat. Jejich pracovní perspektivy jsou mizerné, místo nádeničiny proto volí pohodlí mamahotelu. A stát platí, nutno dodat, že svojí vinou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek