Češi utrácejí méně, než se čekalo. Šetří na elektronice i oblečení

Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.

Celková důvěra v českou ekonomiku se dále zhoršovala i letos v září, kdy se propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.

Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.

Lukáš Kovanda: Potraviny dramaticky zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Proč?

Názory

Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Přesto meziroční inflace se drží na vysokých hodnotách. Už v příštím roce by se měla inflace dostat do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

   

Klesala ovšem, jak je řečeno výše, opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla právě tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců.  

Právě tato ponurá nálada spotřebitelů je klíčovým zdrojem zmíněného srpnového výraznějšího než předpokládaného propadu maloobchodních tržeb. Lidé v meziročním pohledu šetřili jak na nepotravinářském zboží – zejména na elektronice, oděvech a obuvi a potřebách pro domácnost –, tak na potravinách. Příslušné tržby spadly v porovnání s loňským srpnem v očištění o inflaci o 4,1, resp. 3,2 procenta.

Lidé v Česku však meziročně utráceli více za pohonné hmoty, a to o 3,7 procenta. Výrazné zlevnění benzínu a nafty, k němuž meziročně došlo, stejně jako snižování obecné inflace obyvatele Česká pohání k jejich vyšší spotřebě. Za celý letošní rok je třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o zhruba čtyři procenta, když ovšem v závěrečných měsících roku a pak v příštím roce dojde ke zlepšení situace v oblasti maloobchodu. V příštím roce by tak maloobchod mohl přidat výrazných 5,5 procenta, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde

Průzkum: Ekonomickou situaci ČR vnímá jako špatnou více než polovina Čechů

Money

Ekonomickou situaci Česka vnímá jako špatnou 57 procent lidí, jako dobrou naopak 16 procent dotázaných. Výrazně lépe Češi hodnotí životní úroveň své domácnosti. Téměř tři pětiny lidí ji označují za dobrou. V obou případech se hodnocení od posledního průzkumu, který se uskutečnil letos na jaře, významně nezměnilo. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

ČTK

Přečíst článek