Uplynulý týden byl na trzích ve znamení určitého výběru zisků, znovu se ozvala geopolitika, ale tématem byla i inflace v USA. Zveřejněna byla data spotřebitelské inflaci CPI. Zajímavé zprávy zveřejnil rovněž Alphabet (Google), který si připravil nový čip Willow. Hlavní americký index se vrátil blíže k hodnotě 6000 bodů.
Listopadová inflace byla nižší, než se čekalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta, což je na spodní hranici expertních odhadů. Většina expertů mínila, že bude činit rovná tři procenta. Hodnota 2,8 procenta zaostává také za předpokladem České národní banky, jež ve své aktuální prognóze počítala s inflací ve výši 2,9 procenta.
Meziroční inflace v listopadu dál zrychlila a dosáhla tří procent po říjnových 2,8 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici. Upozornili však, že růst inflace v závěru letošního roku je do určité míry způsoben loňskou srovnávací základnou a že se od ledna tempo růstu spotřebitelských cen opět sníží. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v úterý.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Z geopolitiky přicházejí po delší době pro trhy dobré zprávy. Kdyby se k tomu našla cesta z války na Ukrajině, byl by to skutečně pozitivní nabídkový šok pro světovou ekonomiku.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci.
Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií.
Termínové kontrakty na kávu arabica dnes na newyorské burze vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn. Obavu tedy ve své podstatě stupňují letošní teplotní extrémy a či extrémně silné deště v zemích typu Brazílie nebo Vietnamu, které globálně představují dvě hlavní pěstitelské velmoci. Tyto extrémy ničí úrodu, což ohrožuje celkovou světovou produkci kávy. Vývoj cen na burze tuto obavu odráží.
Ceny potravin v Rusku stále dramaticky rostou. Jen máslo od prosince loňského roku zdražilo o třetinu. Slunečnicový olej a zelenina patří k dalším položkám, které zaznamenávají pokračující růst cen. Ruská centrální banka minulý měsíc zvýšila úrokové sazby na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 20 let, ale vysoké sazby zatím inflaci nesnížily. K situaci se vyjádřil i prezident Vladimir Putin, který popřel, že by Rusko vyměnilo máslo za zbraně. Z růstu cen viní šéf Kremlu „nepřátelské země“.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
