Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Společnost Lidl od ledna navyšuje mzdy všem svým zaměstnancům na provozních pozicích v prodejnách i skladech. Procento nárůstu ani výši nástupního či průměrného výdělku pokladních i pracovníků skladu řetězec neoznámil. V únoru 2022 byla nástupní mzda pokladních v regionech těsně pod 30 tisíci korunami, v Praze pak přes 32 tisíc. Pracovníkům v administrativě přidá řetězec od 1. března. Na navýšení mezd si firma vyčlení 600 milionů korun. Závazek navýšit mzdy ohlásil i řetězec Penny.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.
Hlavním strašákem pro globální investory zůstává inflace, jejich obavy jsou ale výrazně nižší než loni. Naopak detailněji se letos zaměřili na to, jak se potenciální zainvestované společnosti staví k udržitelnosti nebo jak pracují s umělou inteligencí a čelí hrozbám moderních technologií, vyplývá z letošního průzkumu společnosti PwC mezi 345 velkými investorskými společnostmi.
Známá „Santa Claus rally“ se zatím nekoná. A to i přes relativně pozitivní sadu makrodat, která potvrzují příběh o snižujících se inflačních tlacích v rámci amerického trhu práce. Ten již znatelně oslabuje a mohl by brzo umožnit první pokles úrokových sazeb ze strany americké měnové autority. S&P 500 se v závěr roku tedy nadále pohybuje v úzkém rozpětí.
Polsko prodlouží platnost nulové sazby DPH u některých potravin. Ta měla vypršet na konci roku, podle vládního mluvčího ji však premiér Mateusz Morawiecki prodlouží o jedno čtvrtletí, píší agentury Reuters a PAP.
Budoucnost je vždy nejistá, nicméně se hodí mít o nadcházejícím vývoji ucelenou představu. Ta se samozřejmě nemusí nutně naplnit. I tak je výhodné mít možnost porovnat, zda se ekonomická realita ubírá lepším či horším směrem oproti našim očekáváním. Makroekonomická predikce JTIS předpokládá návrat americké ekonomiky k příznivému standardu v průběhu příštího roku. Hlavní rizika pro hladký průběh zachycují alternativní scénáře.
Potraviny v obchodech v Česku dlouhodobě zdražují nejpomaleji ze zemí Visegrádské čtyřky, srovnatelně s Německem. To však nevylučuje, že jsou tuzemští zemědělci a potravináři i tak odběrateli „ždímáni“ více než jinde, komentuje aktuální data Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
