Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Objem platových prostředků tak oproti letošku stoupne o pět procent. Po dnešním jednání se zástupci odborů to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Maloobchodní tržby v Česku rostly v srpnu meziročně o 5,3 procenta, tedy znatelně více, než předpokládaly expertní odhady. Ty měly v konsensu za to, že to bude jen o 4,3 procenta.
Meziroční inflace v září podle analytiků mírně zrychlila ze srpnových 2,2 procenta, důvodem je nižší srovnávací základna loňského roku. Obavy z návratu inflační vlny z předchozích dvou let ale podle nich nejsou na místě.
Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který ČNB zveřejnila v pátek. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Fed v čele s Jerome Powellem (na snímku) rozhodl o silné podpoře ekonomiky a razantně snížil úrokové sazby - o 50 bazických bodů. Úroky klesají po čtyřech letech do pásma 4,75 až 5 procent. Snížení je větší, než se čekalo.
Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
Americká ekonomika zdravá. Údaje o zaměstnanosti z posledních měsíců jsou signálem měkkého přistání, nikoli recese, uvedla ministryně financí USA Janet Yellenová.
Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
