Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.
Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v listopadu na 3,75 procenta, a to z říjnové hodnoty 3,1 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték v historii, jak vyplývá ze statistik společnosti Golem Finance. Na běžné hypotéce, kterou si lidé vezmou nyní, tak zaplatí nejčastěji o dva až tři tisíce korun měsíčně více, než pokud by si ji vzali před rokem. Loni v listopadu totiž průměrná sazba hypoték činila 1,97 procenta.
Míra inflace ve Spojených státech v listopadu vystoupila na 6,8 procenta. Je tak nejvyšší od června roku 1982. Ceny se zvyšovaly u většiny položek spotřebního koše, nejvíce zdražily pohonné hmoty, bydlení, potraviny či auta, uvedlo americké ministerstvo práce.
Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta. A pokud by vláda neodpustila domácnostem DPH na rychle zdražující energie, byla by inflace ještě o procentní bod vyšší. Analytici očekávají, že inflace dál poroste.
Více než polovina českých a slovenských dolarových milionářů považuje za největší hrozbu pro udržení a růst svého bohatství v nadcházejících dvanácti měsících inflaci. Vyplývá to z průzkumu J&T Banka Wealth Report 2021 mezi třemi stovkami movitých respondentů. Téměř všichni pak očekávají, že se inflace bude pohybovat nad dlouhodobým inflačním cílem centrálních bank, který v tuzemsku činí dvě procenta. Každý dvanáctý milionář dokonce očekává inflaci kolem deseti procent. Jednoznačnou obranou podle nich jsou investice.
Meziroční inflace v listopadu podle odhadu analytiků stoupla z říjnových 5,8 procenta v průměru na 6,2 procenta. Zdražení podle nich nastalo v téměř všech segmentech, nejistý je ale vliv růstu cen energií. Oficiální data zveřejní Český statistický úřad v pátek.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.
Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání automobilového průmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
Vývoj průměrné mzdy v ČR, který sleduje Český statistický úřad, v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Sklizeň poškozená nepříznivým počasím, vyšší přepravní sazby, nedostatek pracovníků, energetická krize a náklady na hnojiva. To jsou příčiny toho, že v listopadu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) světové ceny potravin vystoupaly na desetileté maximum. Špatná zpráva je to zejména pro chudé africké a další země bojující s hladem.
