Inflace v tuzemsku požírá mzdu, příští rok tak bude nejhůře za skoro deset let
Vývoj průměrné mzdy v ČR, který sleduje Český statistický úřad, v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.
Důvodem je jak určité zmírnění růstu průměrné nominální mzdy, tak zejména citelný vzestup inflace, který zejména způsobuje razantní ponížení průměrné reálné mzdy. Ta tak v letošním třetím čtvrtletí stoupla meziročně pouze o 1,5 procenta.
Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Biti jsou pracovníci v kultuře či rekreaci
Výdělky ve třetím čtvrtletí rostly citelně nadále pracovníkům ve zdravotnictví a sociálních službách, kde se výrazně projevilo přidávání na platech státním zaměstnancům. Mzdově si velmi dobře polepšili ovšem také například pracovníci v oblasti nemovitostí, například realitní makléři. Ti těžili z citelného růstu cen nemovitostí, do nichž Češi hojně investují právě i v obavě z popandemické inflace.
Sklizeň poškozená nepříznivým počasím, vyšší přepravní sazby, nedostatek pracovníků, energetická krize a náklady na hnojiva. To jsou příčiny toho, že v listopadu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) světové ceny potravin vystoupaly na desetileté maximum. Špatná zpráva je to zejména pro chudé africké a další země bojující s hladem.
Jídlo zdražilo nejvíce za deset let. Špatná zpráva pro chudé země
Money
V oblasti kultury, zábavy a rekreace – což jsou segmenty, na něž protipandemická opatření doléhají obzvláště neblaze – se mzdy ve třetím čtvrtletí reálně propadly nejvýrazněji. Nominálně tam totiž výdělky stouply pouze o 0,6 procenta, což při příslušné meziroční inflaci na úrovni 4,1 procenta odpovídá poklesu reálné mzdy o 3,5 procenta.
Zejména ve velkých podnicích se silnými odbory se do probíhajících mzdových vyjednávání kolektivních smluv pro příští rok aktuálně znatelně promítají právě rostoucí inflační očekávání. Ve firmách a podnicích se slabším nebo žádným odborovým zastoupením probíhají jednání o mzdovém navýšení na individuální úrovni, přičemž rozhodujícím zdůvodněním ze strany zaměstnanců je právě objektivní, těžko zpochybnitelný fakt citelné inflace, nevýraznější od roku 2008. Zaměstnavatelé jsou nuceni tlaku zaměstnavatelů velmi často ustoupit, neboť na trhu práce není v době nízké nezaměstnanosti a extrémně vysokého, rekordního počtu neobsazených pracovních pozic „kde brát“.
>>>>>>Vše k inflaci čtěte zde<<<<<<
Průměrná mzda bude atakovat 40 tisíc
Zaměstnanců se nedostává zejména v oblasti výroby, logistiky či stavebnictví, kde přetrvává enormní sháňka po manuálních pracovnících. Mzdy nadále citelně rostou ale i na „opačném pólu“ pracovníků s vysokou kvalifikací, zejména pak v IT segmentu. Mzdový vývoj tak hrozí roztočit inflační spirálu. Té se ovšem snaží předejít Česká národní banka razantním navyšováním své základní úrokové sazby.
Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí.
Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let
Názory
V letošním roce celkově mzdy nominálně porostou o 5,9 procenta. Poprvé v historii bude ve čtvrtém čtvrtletí průměrná mzda atakovat úroveň 40 tisíc korun. V příštím roce se ale Češi musí připravit na pokles reálné mzdy. Nominálně totiž mzda poroste zhruba o 5,5 procenta, zatímco inflace bude v průměru činit zhruba šest procent. Reálné výdělky tak Čechům klesnou poprvé od roku 2013.
Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. 
Lukáš Kovanda: Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
