Dramatické zdražování nekončí. Příští rok se průměrná inflace podle nejrůznějších odhadů dostane dalece nad šest procent. Kdy se česká ekonomika vymaní z jejích nenasytných spárů? Na to se pokusil odpovědět hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tržby newyorských aukčních síní během posledních dvou týdnů překročily dosavadní rekordy. Poptávka po umění je enormní, sběratelé jsou ochotní platit přemrštěné ceny. Koupi uměleckých děl vnímají i jako dobrý prostředek, jak se ubránit stále rostoucí inflaci.
Obavy Čechů z inflace jsou nejvyšší v historii. Potvrzují to listopadové výsledky každoměsíčního šetření ekonomické nálady obyvatelstva i firem, které provádí Český statistický úřad (ČSÚ). Náladu Čechům nezlepšuje ani další vlna covidu či krachy firem typu Bohemia Energy.
Příští rok si lidé v Česku výrazněji připlatí kromě elektřiny či plynu také za vodu. Její cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražské vodovody a kanalizace odhadují zdražení vodného a stočného v metropoli o šest procent. Důvodem je obecná inflace, která prodražuje položky, bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Cena kávy letí nahoru. Může za to malá úroda v Brazílii i problémy s její lodní přepravou z Vietnamu. Tíži zdražování ponesou zákazníci v kavárnách i obchodech.
Fotograf Martin Stranka představuje svou doposud největší výstavu v Česku, kde jsou k vidění jeho snímky z posledních 15 let. Většina je ještě k mání, ačkoli o Strankovo dílo je velký zájem u domácích, a především zahraničních sběratelů. Tomu také odpovídá jejich cena. "Záleží na velikosti snímku a série. U velké fotky z malé série jsou nyní ceny kolem 400 tisíc," prozrazuje fotograf, který ročně připraví maximálně pět fotek. Jejich cena tak má velký růstový potenciál.
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují a následují tak trend ze zahraničí. Průměrné ceny másla, eidamu, mouky či cukru byly na začátku listopadu podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší od ledna 2019, kdy statistici data v aktuální podobě zveřejňují. K hlavním důvodům patří mimo jiné rychle rostoucí ceny energií, pohonných hmot obalů a obecně vysoká inflace a nedostatek pracovníků. A co hůře – levněji jen tak hned nebude. Třeba největší potravinářsko-zemědělský subjekt v Česku, skupina Agrofert, od ledna zdraží produkci až o patnáct procent.
Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Utažení měnových kohoutů však nechystá.
