Lukáš Kovanda: Česko zažívá inflační šok, růst cen může zrychlit až k pěti procentům
NázorySrpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie.
Srpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie.
Před zpřísněním měnové politiky varuje italský eurokomisař Paolo Gentiloni. Právě Itálie by zpřísňování měnové politiky ECB a zdražení dluhů nemusela zvládnout.
Evropě letos hrozí „plynový hladomor“ – ceny zemního plynu dramaticky rostou, do Evropy jej proudí málo, takže se nestačí doplňovat zásobníky. Zdraží kvůli tomu i potraviny.
České stavebnictví je na tom na konci léta podobně jako český klubový fotbal. Chtěli jsme být už úplně někde jinde, ale místo toho padáme níž a níž.
My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Nemohou se krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí, vysvětluje v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom skupiny Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, proč je ve střední Evropě vyšší averze k inflaci.
Plzeňský Prazdroj dnes oznámil „tradiční“ podzimní zdražení. Lze předpokládat, že na něj navážou i další, menší pivovary, neboť plzeňský výrobce je lídrem trhu.
Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu meziročně o 8,2 procenta. I když se jedná o stále nejvýraznější meziroční růst ekonomiky v celé české historii, skákat radostí z něj nelze.
Inflace rapidně zrychluje, takže pozor na „smrskflaci“. Výrobci potají zmenšují velikost balení, aby nemuseli tolik zvyšovat cenu.
Vývoj inflace je jedním z nejvážnějších témat, o kterém se ve světě v řadách ekonomů i bankéřů letos hovoří a spekuluje. Objevující se názory varující, ale také uklidňující. Jasno přitom není.
Maďarská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 1,50 procenta. Náklady na úroky zvýšila už potřetí za sebou, aby zmírnila růst inflace způsobený silným oživením ekonomiky.
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Lépe na tom budou i veřejné rozpočty.