Více než polovina Francouzů, Němců a Britů označuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za diktátora, a to kvůli jeho přístupu k Ukrajině. Téměř polovina dotázaných sdílí tento názor i v Polsku. Vyplývá to z průzkumu think tanku Destin commun, o kterém informovala agentura AFP a jehož výsledky zveřejnily deníky Ouest France, Die Welt, Sunday Times a Rzeczpospolita.
Tchaj-wan se v době sílícího čínského vojenského tlaku chystá nakoupit od Spojených států zbraně v hodnotě miliard dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje, podle nichž si tchajwanští činitelé chtějí nákupem naklonit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa se od prezidentova lednového nástupu do funkce kriticky vyjadřuje k čínským vojenským aktivitám a dává najevo podporu Tchaj-wanu.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
V uplynulém týdnu panovala na trzích smíšená nálada. Na jedné straně přetrvávají obavy z vyšší inflace v americké ekonomice, kdy nedávná data – zejména index spotřebitelských cen (CPI) – vyzněla negativně. Na druhé straně investory povzbudila skutečnost, že obchodní válka mezi USA a Čínou se zatím naplno nerozhořela a objevují se náznaky možných diplomatických rozhovorů o Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem 6100 bodů.
Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
Peníze z americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) byly na Slovensku podle slovenského premiéra Roberta Fica použité i na politické cíle v zájmu deformovat politický systém a zvýhodnit jisté politické strany. Fico to napsal miliardáři Elonu Muskovi, kterého americký prezident Donald Trump pověřil škrty ve státní správě a od kterého Fico žádá informace o využití uvedených peněz na Slovensku.
Polský premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý investiční plán pro letošek v hodnotě 650 miliard zlotých (3,9 bilionu korun), který má nastartovat ekonomický růst polské ekonomiky, ale i přispět k bezpečnosti země. Informuje o tom agentura AFP.
Trumpovy výroky ohledně získání Grónska obletěly svět a jsou nyní předmětem diskuzí na sociálních sítích i na politické úrovni mezi státníky. Mezi těmi kdo situaci sleduje je i Kreml.
Severní Korea odpálila patrně balistickou střelu do moře u východního pobřeží Jižní Koreje. Oznámila to podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Také japonská pobřežní stráž uvedla, že pravděpodobně severokorejská střela dopadla do Japonského moře. Tiskové agentury zdůrazňují, že první odpal severokorejské střely za zhruba dva měsíce se odehrál během návštěvy ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena v Soulu. Blinken i jeho jihokorejský protějšek Čo Te-jul její vypuštění odsoudili.
