Bitva pod hladinou. Rusové u Špicberk testovali tajnou technologii, NATO je donutilo ustoupit
Rusko letos na jaře podle západních představitelů nacvičovalo v Arktidě nasazení tajné technologie schopné vyřadit kritické podmořské kabely bez zanechání stop. Operaci u Špicberků sledovaly Británie, Norsko a Spojené státy a ruským plavidlům zabránily cvičení dokončit. Západní zpravodajci se mezitím stále více obávají, že Moskva může v Evropě stupňovat sabotáže a jednou otestovat i soudržnost NATO.
Hluboko pod hladinou arktických vod se letos na jaře odehrála konfrontace, která ukazuje, jak může vypadat další fáze soupeření mezi Ruskem a NATO. Podle dvou západních představitelů, s nimiž hovořila agentura Reuters, ruská plavidla u Špicberků nacvičovala použití tajné technologie určené k vyřazení kriticky důležitých podmořských kabelů tak, aby po útoku nezůstaly jasné stopy.
Operaci mělo provádět ruské Hlavní ředitelství hlubinného výzkumu známé pod zkratkou GUGI. Jeho hlubinná plavidla podle zdrojů Reuters simulovala nasazení nové technologie. Británie, Norsko a Spojené státy ruské lodě sledovaly, na moři je konfrontovaly a zabránily jim v dokončení cvičení. Rusové následně oblast opustili.
Británie a Norsko už v dubnu přiznaly, že v Arktidě odhalily utajenou ruskou operaci. Dosud ale nebylo známo, že se při ní podle západních zdrojů testovala nová technologie zaměřená na podmořské kabely ani že se akce účastnily Spojené státy.
Rusko podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nemá čekat návrat k normálním vztahům se Západem po celé generace. Šéf ruské diplomacie obvinil západní země ze lží, „drancování“ ruského majetku a snahy izolovat Moskvu. Zároveň vzkázal, že Rusko nepřistoupí na žádnou dohodu, která nebude respektovat jeho zájmy.
Lavrov odepsal vztahy se Západem. Za našich životů se nesmíříme, řekl studentům v Moskvě
Politika
Právě podmořská infrastruktura přitom patří k nejzranitelnějším částem moderní ekonomiky. Kabely o tloušťce zahradní hadice přenášejí obrovské množství internetových dat i finančních transakcí. Leží na mořském dně nebo jsou ukryté těsně pod ním a případný útok na ně může mít dalekosáhlé hospodářské i bezpečnostní následky.
U Špicberků vedou dva optické kabely dlouhé 1400 kilometrů, které propojují souostroví s norskou pevninou. Místy leží až 2700 metrů pod hladinou a přenášejí mimo jiné velké množství satelitních dat z pozemní stanice SvalSat, která je součástí sítě americké NASA.
Obavy z testu NATO
Událost přichází v době, kdy část západních zpravodajských služeb varuje před rostoucími ruskými sabotážními aktivitami v Evropě. Podle tří amerických představitelů mají někteří analytici stále větší obavy, že by Moskva mohla někdy zkusit otestovat článek 5 Severoatlantické smlouvy, tedy závazek spojenců ke společné obraně.
Právě útok na podmořské kabely by podle západních činitelů mohl být jedním z nástrojů takové operace. Nešlo by nutně o klasický vojenský útok s jasně rozpoznatelným původcem, ale o zásah, u něhož by bylo složité rychle prokázat odpovědnost.
Ruské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář nereagovalo. Kreml dlouhodobě odmítá, že by Rusko provádělo sabotáže v zemích NATO nebo se připravovalo na přímou konfrontaci s NATO.
Západní představitelé ale upozorňují, že ruský tlak na evropské země v posledních měsících zesílil. Polsko, Litva a Rumunsko zaznamenaly různé případy narušení a Německo po srpnovém pokusu o útok dronem na letiště Lipsko/Halle přistoupilo k sérii odvetných kroků, včetně uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního centra v Berlíně.
Do Moskvy v srpnu odcestoval také ředitel CIA John Ratcliffe. Podle dvou lidí obeznámených s jeho cestou měl ruskou stranu mimo jiné varovat před další eskalací sabotážních operací v Evropě. Agentura Reuters nedokázala zjistit, zda během jednání přišla řeč také na ruské aktivity pod mořskou hladinou.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Putin může válčit ještě dva roky. Rusku zatím zdroje nedocházejí, tvrdí ukrajinská rozvědka
Politika
NATO dalo Rusku najevo, že o něm ví
Britští a norští představitelé podle zdrojů Reuters své poznatky předali přímo Moskvě. Cílem bylo ukázat, že Západ o nové technologii ví, a tím Rusko odradit od jejího případného skutečného použití.
Při samotném cvičení žádný kabel poškozen nebyl. Šlo podle západních činitelů o simulaci toho, jak by technologie mohla být nasazena v případě konfliktu s NATO. Jak přesně funguje, odmítli popsat.
„Naší společnou operací jsme Rusku vyslali jasný signál, že nemůže jednat skrytě,“ uvedl norský ministr obrany Tore Sandvik.
„Ruským úřadům jsme naprosto jasně sdělili, že jakýkoli pokus zaměřit se na naši kritickou infrastrukturu bude odhalen a bude mít následky,“ dodal. Podle něj není v zájmu nikoho dál zvyšovat napětí na dalekém severu.
Strategický význam Arktidy přitom roste. Ruské jaderné ponorky rozmístěné na poloostrově Kola musejí při cestě do Atlantiku proplouvat pásmem mezi Špicberky a norskou pevninou. Británie proto v srpnu vyslala jednotky na ostrov Jan Mayen, kde společně s Norskem a Spojenými státy nacvičovaly schopnost NATO operovat v oblasti dalekého severu.
Kabely jako nová fronta
NATO věnuje ochraně podmořské infrastruktury větší pozornost zejména od sabotáže plynovodů Nord Stream v roce 2022. Od roku 2023 navíc narůstá počet lodí, které se pomalu pohybují nad plynovody, elektrickými vedeními a telekomunikačními kabely a mapují jejich přesnou polohu.
Jen v Severním moři se počet takových případů podle společnosti Windward loni zvýšil o 52 procent na 13 079 plavidel. V Jihočínském moři vzrostla obdobná aktivita o 88 procent na 18 401 lodí.
Samotné mapování infrastruktury v mezinárodních vodách není nezákonné. Bezpečnostní experti ale varují, že rozsah těchto aktivit může ukazovat na přípravu možných sabotáží.
V Baltském moři bylo od října 2023 do konce loňského roku poškozeno nebo přerušeno nejméně 11 podmořských kabelů. NATO kvůli tomu posílilo sledování kritické infrastruktury prostřednictvím iniciativ Baltic Sentry a Nordic Warden.
Podle šéfa společnosti Windward Amiho Daniela dnes představují největší podmořské bezpečnostní hrozby Rusko a Čína.
Evropská zranitelnost je přitom výsledkem dlouhodobého vývoje. Kontinent stále více závisí na energetických a telekomunikačních vedeních položených na mořském dně, zatímco jeho schopnost tuto infrastrukturu chránit se po desetiletí zmenšovala.
„Během posledních 25 let udělala Evropa současně dvě věci. Dramaticky zvýšila svou závislost na infrastruktuře na mořském dně a zároveň dramaticky omezila své schopnosti tuto infrastrukturu chránit,“ uvedl Bruce Jones z Brookings Institution.
Teď podle něj Evropa tuto schopnost se zpožděním obnovuje. A dělá to ve chvíli, kdy čelí tomu, co označuje za rostoucí ruskou hrozbu.
