Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Z Letiště Praha aerolinie zrušily 17 letů, všechny do destinací na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí. Jeden míří do ománského Maskatu, druhý do města Salála, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta, ukazují burzovní statistiky. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Americko-izraelské útoky na Írán vystupňovaly geopolitické napětí a výrazně prohloubily nejistotu kolem vývoje světové ekonomiky. Reakcí trhu je prudký růst ceny zlata.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česká republika v reakci na dění na Blízkém východě přijme mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich konkrétní podobu zatím neupřesnil, podle něj bude záležet na návrzích ministerstva vnitra a policie. Uvedl to před mimořádným ranním jednáním Bezpečnostní rady státu, která zasedla po americko-izraelských úderech v Íránu.
Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl dnes zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Také reportér stanice Fox News s odvoláním na amerického činitele řekl, že šestaosmdesátiletý íránský nejvyšší duchovní je mrtvý. Později se s touto informací přidal i americký prezident Donald Trump. Íránská státní média ale po těchto zprávách uvedla, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
