Průměrná sazba hypoték na počátku dubna mírně stoupla na 6,30 procenta z březnových 6,27 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Zpomalení prodejů, prudce rostoucí ceny vstupů a zdražující se financování bude i nadále dopadat na realitní trh. Už tak nedostatečnou nabídku nových bytů v příštím roce zřejmě ovlivní i pozastavení některých developerských projektů. O prvních kandidátech se nyní rozhoduje.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu podruhé v řadě nepatrně klesla. Úrokové sazby hypoték přesto stále vyhráno nemají. Po mírném poklesu může přijít znovu jejich růst.
Úroky u hypoték začínají podle Fincentrum Hypoindexu stagnovat. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu na 6,28 procenta. Některé hypoteční úvěry dokonce zlevnily. Už v září ale může být vše jinak. Záleží, zda bankovní rada České národní banky (ČNB) zvedne sazby. Vyloučené to není. Tuto možnost již připouští i Aleš Michl, nový guvernér ČNB a vrchní odpůrce zvyšování sazeb.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu v květnu překročila hranici 5,3 procenta. Měsíční splátky hypotéky se ve srovnání s rokem 2017 již nyní prodraží téměř o polovinu. Úroky z hypoték navíc dál porostou, ČNB je totiž odhodlaná v boji s rostoucí inflací dál navyšovat sazby, které zdražují úvěry. Zkrátka, kdo letos refinancuje, měl by si určitě pospíšit.
Průměrná úroková sazba tuzemských hypoték v listopadu činila 2,7 procenta, plyne z aktuálních statistik Fincentrum Hypoindexu. Oproti říjnu údaj vyskočil o 0,16 procentního bodu, což značí nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték od ledna 2008. Přesto všechno lze ale říci, že už nyní tyto údaje vůbec neplatí – hypotéky jsou právě teď ještě notně dražší než v listopadu.
Jen v listopadu – měsíci, který za standardních podmínek nepatří v hypoteční poptávce k těm nejsilnějším – sjednaly banky hypotéky za více než 37 miliard korun. Za celý letošní rok by se pak podle odhadu Fincentrum Hypoindexu mohl jejich objem vyšplhat až za hranici 420 miliard korun, a to navzdory rostoucím sazbám. Trh v příštích měsících ale čeká ochlazení. Jednak kvůli již ohlášenému zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték ze strany ČNB, tak i rostoucím sazbám, které úvěry na bydlení citelně prodražují.
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Éra levných hypoték je minulostí. Rostoucí sazby ČNB ženou nahoru cenu úvěrů na bydlení a bude hůř. V nejbližších měsících zdraží o tisíce. Pro mladé rodiny se vlastní bydlení stává stále více nedostupné. Bohatí byty kupují dál, i za astronomické ceny.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.