Průměrná sazba hypoték na počátku dubna mírně stoupla na 6,30 procenta z březnových 6,27 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Zpomalení prodejů, prudce rostoucí ceny vstupů a zdražující se financování bude i nadále dopadat na realitní trh. Už tak nedostatečnou nabídku nových bytů v příštím roce zřejmě ovlivní i pozastavení některých developerských projektů. O prvních kandidátech se nyní rozhoduje.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu podruhé v řadě nepatrně klesla. Úrokové sazby hypoték přesto stále vyhráno nemají. Po mírném poklesu může přijít znovu jejich růst.
Úroky u hypoték začínají podle Fincentrum Hypoindexu stagnovat. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu na 6,28 procenta. Některé hypoteční úvěry dokonce zlevnily. Už v září ale může být vše jinak. Záleží, zda bankovní rada České národní banky (ČNB) zvedne sazby. Vyloučené to není. Tuto možnost již připouští i Aleš Michl, nový guvernér ČNB a vrchní odpůrce zvyšování sazeb.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu v květnu překročila hranici 5,3 procenta. Měsíční splátky hypotéky se ve srovnání s rokem 2017 již nyní prodraží téměř o polovinu. Úroky z hypoték navíc dál porostou, ČNB je totiž odhodlaná v boji s rostoucí inflací dál navyšovat sazby, které zdražují úvěry. Zkrátka, kdo letos refinancuje, měl by si určitě pospíšit.
Průměrná úroková sazba tuzemských hypoték v listopadu činila 2,7 procenta, plyne z aktuálních statistik Fincentrum Hypoindexu. Oproti říjnu údaj vyskočil o 0,16 procentního bodu, což značí nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték od ledna 2008. Přesto všechno lze ale říci, že už nyní tyto údaje vůbec neplatí – hypotéky jsou právě teď ještě notně dražší než v listopadu.
Jen v listopadu – měsíci, který za standardních podmínek nepatří v hypoteční poptávce k těm nejsilnějším – sjednaly banky hypotéky za více než 37 miliard korun. Za celý letošní rok by se pak podle odhadu Fincentrum Hypoindexu mohl jejich objem vyšplhat až za hranici 420 miliard korun, a to navzdory rostoucím sazbám. Trh v příštích měsících ale čeká ochlazení. Jednak kvůli již ohlášenému zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték ze strany ČNB, tak i rostoucím sazbám, které úvěry na bydlení citelně prodražují.
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Éra levných hypoték je minulostí. Rostoucí sazby ČNB ženou nahoru cenu úvěrů na bydlení a bude hůř. V nejbližších měsících zdraží o tisíce. Pro mladé rodiny se vlastní bydlení stává stále více nedostupné. Bohatí byty kupují dál, i za astronomické ceny.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.
Na Islandu dnes začíná předčasné hlasování v referendu 🗳, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii, napsal server Politico. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Italské Benátky letos vybraly na vstupném do ostrovní části města na pět milionů eur (122 milionů korun). Oznámila to radnice poté, co v neděli byl poslední letošní den, kdy se poplatek vybíral. Celkem lidé zaplatili za 650 tisíc vstupů. Poplatek má regulovat jednodenní návštěvy do historické části Benátek ve dnech, kdy se čeká největší vytížení.