Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Německo v příštím roce zvýší prodej státních dluhopisů zhruba o pětinu na 512 miliard eur, tedy 12,5 bilionu korun, uvedla německá agentura pro správu dluhu (DFA). Podle agentury Bloomberg je to rekordní částka. Vláda kancléře Friedricha Merze požaduje více peněz na zlepšení infrastruktury, ale i na modernizaci ozbrojených sil.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým tématem právě další unijní finanční pomoc Ruskem napadené zemi, Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.
Belgie odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.
Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.
Nová česká vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. A nebude osamocena.
