Byt pro děti, méně peněz na stáří. Rodiče za pomoc platí vlastní jistotou
Pomoc dětem s vlastním bydlením zasahuje do rezerv rodičů i jejich příprav na důchod. Středně velký nebo významný dopad na vlastní finanční jistotu pocítila podle průzkumu Ipsos pro Broker Consulting více než polovina rodičů, kteří už své děti podpořili. Devět z deseti by přesto pomohlo znovu.
Vlastní bydlení mladých lidí závisí také na tom, kolik peněz nebo majetku mohou poskytnout jejich rodiče. Pro starší generaci však taková podpora často znamená omezení vlastních plánů a zásah do úspor. Mezi rodiči, kteří už dětem s bydlením pomohli, zaznamenalo 51 procent středně velký nebo významný dopad na celkovou finanční jistotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting mezi 611 rodiči dětí ve věku od 18 do 40 let.
Dopady se přitom neomezují na okamžitý úbytek peněz na účtu. U 43 procent rodičů měla pomoc středně velký nebo významný vliv na dlouhodobé úspory, u 42 procent na finanční rezervu. Do přípravy na důchod zasáhla podle tohoto hodnocení u 34 procent a do investic u 27 procent dotázaných, kteří pomoc poskytli.
Peníze na bydlení chybějí v rezervách i na důchod
Prostředky poskytnuté dětem by rodiče jinak využili především k vlastnímu zabezpečení. Polovina těch, kteří finančně pomohli a odpověděli na otázku o alternativním využití peněz, by je ponechala jako finanční rezervu. Téměř třetina by je použila na zabezpečení na důchod. Další by investovali, financovali vlastní bydlení nebo jiné osobní plány.
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Česko by mohlo přitlačit na banky. Ve hře je strop na hypotéky i jejich marže
Názory
„Při rozhodování o pomoci dítěti nestačí řešit jen částku, kterou si rodiče mohou dovolit uvolnit dnes. Stejně důležité je spočítat, co jim zůstane jako finanční rezerva a jak pomoc ovlivní jejich dlouhodobé úspory nebo zajištění na stáří,“ říká hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. U vyšších částek podle něj může rozhodnutí ovlivňovat finance rodičů po řadu dalších let.
Podstatné je také to, zda rodině zůstanou peníze, které může rychle využít při neočekávaných výdajích. Nemovitost tuto funkci podle makroekonomického analytika České spořitelny Michala Skořepy neplní.
„Příspěvek rodičů na nákup bydlení jejich dětmi by rozhodně neměl vést k jakémukoliv výraznějšímu ztenčení finanční rezervy rodičů. Nemovitost je totiž vysoce nelikvidním typem investice, a tudíž se jako součást rezervy pro případ náhlé rozpočtové nouze chápat nedá,“ upozorňuje Skořepa.
Pomoci chtějí, vlastní jistoty se vzdát nehodlají
Průzkum zachytil také postoje rodičů, jejichž děti pomoc potřebovaly nebo ji budou potřebovat, ale dosud ji nedostaly. Část běžných finančních rezerv by bylo ochotno využít 37 procent z nich, do dlouhodobých úspor by sáhlo 36 procent. Úspory určené na vlastní důchod by kvůli bydlení potomků omezilo 14 procent. Ochotu vzdát se pocitu vlastní finanční jistoty připustilo pouze pět procent.
Mezi rodiči, kteří už pomoc poskytli, přitom středně velký nebo významný dopad na finanční jistotu uvedlo zmíněných 51 procent. Obě hodnoty ale nelze přímo srovnávat: jde o dvě různé skupiny respondentů a odlišné otázky. Jedna zjišťovala ochotu k ústupkům, druhá skutečně pociťované dopady.
„Zkušenost těch, kteří už dětem s bydlením pomohli, přitom ukazuje, že dopad může být mnohem širší a zasáhnout nejen úspory, ale i celkový pocit finančního zabezpečení,“ říká specialista na finanční trh z agentury Ipsos Michal Straka.
Devět z deseti rodičů by pomohlo znovu
Navzdory finančním dopadům by devět z deseti rodičů své rozhodnutí zopakovalo. Podle 78 procent těch, kteří dětem pomohli, podpora stála za finanční oběti. Zároveň se 57 procent kvůli ní vzdalo některých vlastních plánů.
V samostatné otázce uvedlo 49 procent rodičů, že pomoc zhoršila jejich finanční jistotu. Tento údaj vyjadřuje souhlas s konkrétním tvrzením, zatímco hodnota 51 procent zachycuje středně velký nebo významný dopad na finanční jistotu.
Rodinné peníze mění i trh s bydlením
Podpora nemusí mít pouze podobu peněžního příspěvku. Rodiče mohou dětem převést nemovitost nebo ji využít jako zástavu. Takové rozhodnutí se může promítnout do jejich dlouhodobého majetkového zabezpečení. Některé rodiny navíc pořizují další nemovitosti přímo s cílem zajistit bydlení potomkům.
„Z hlediska mezigeneračního se už nyní ukazuje, že existují rodiče, kteří systematicky kupují či budují další nemovitosti nad rámec té, v níž sami bydlí, a to právě pro své děti. A to samozřejmě mění strukturu celého trhu s bydlením na mnoho let dopředu,“ uvádí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok upozorňuje také na širší ekonomické důsledky. „Zhoršující se dostupnost vlastnického bydlení vynucuje zvýšený mezigenerační transfer majetku v rámci rodin. Spolu s vysokými ostatními náklady na bydlení to bude dlouhodobě snižovat český ekonomický růst,“ míní.
Průzkum uskutečnila agentura Ipsos prostřednictvím online panelu Populace.cz od 14. do 18. září 2026. Zúčastnilo se ho 611 rodičů dětí ve věku od 18 do 40 let.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
