Kovanda vysvětluje investice: Žádná banka ani centrální autorita. Jak bitcoin vlastně funguje?
Co dává bitcoinu hodnotu a kdo ověřuje transakce, když za ním nestojí žádná banka? Sedmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírá, na čem bitcoin stojí, jak funguje blockchain, co dělají těžaři a proč síť spotřebovává tolik energie.
Po letní pauze se seriál Kovanda vysvětluje investice vrací s novým dílem, tentokrát věnovaným bitcoinu a principům, na kterých nejznámější kryptoměna funguje.
Přestože bitcoin původně vznikl jako alternativní platební systém, podle Kovandy se jeho role postupně proměnila. Dnes jej vnímá spíše jako novou třídu aktiv a „digitální zlato“ než jako plnohodnotnou alternativu ke kartám nebo běžným platbám.
Bitcoin jako digitální zlato
Bitcoin vznikl jako alternativa ke klasickému platebnímu systému. K běžnému placení se ale dnes používá výrazně méně než platební karty nebo bankovní převody a podle Lukáše Kovandy se jeho význam postupně posunul jinam.
Z původně alternativního způsobu placení se stal především uchovatel hodnoty a nová třída aktiv. Kovanda ho proto přirovnává k digitálnímu zlatu. O jeho rostoucím významu podle něj svědčí také vstup velkých hráčů tradičního finančního světa do bitcoinové infrastruktury.
Jeho hlavní význam tak dnes podle Kovandy nespočívá v tom, že bychom s ním měli nahrazovat každodenní platby kartou. Důležitější je omezená nabídka, decentralizace a nezávislost na centrální autoritě, které bitcoin od klasických měn odlišují.
Svět lije biliony dolarů do umělé inteligence a Arthur Hayes tvrdí, že velká část těchto peněz přijde vniveč. Bývalý šéf kryptoburzy BitMEX očekává přebytek datových center, následný krach a nakonec záchranu, která podle něj požene vzhůru bitcoin. Zúčtování může přijít už v letech 2027 a 2028. A Hayes na svůj scénář nesází jen slovy, píše CNBC.
Biliony dolarů za AI přijdou vniveč, tvrdí kryptomagnát. A vyhlíží další bitcoinový jackpot
Leaders
Bitcoin není anonymní, ale pseudonymní
„Má se za to, že je bitcoin anonymní, ale to je taková stará pověra. Je spíše pseudonymní,“ vysvětluje Kovanda. Uživatelé v síti totiž nevystupují pod svým skutečným jménem, ale pod kryptografickými adresami. Informace o jejich transakcích přitom zůstávají zaznamenané ve veřejném blockchainu.
Pokud se podaří konkrétní adresu propojit s identitou jejího majitele, například prostřednictvím regulované kryptoměnové burzy, lze následně dohledat i jeho předchozí transakce. Zdánlivá anonymita se tak může rychle vytratit.
„Pak už si každý může dohledat všechny mé transakce, které jsem i v minulosti podnikal,“ dodává Kovanda. Zatímco u banky nejsou informace o klientovi a jeho transakcích veřejně dostupné, historii transakcí na blockchainu může sledovat kdokoliv.
Kvantové počítače jsou na spadnutí, realitou zítřka mohou být kvantové útoky. Stane se z bitcoinu nedobytná pevnost nebo dětská pokladnička? 
Jak přežije bitcoin éru kvantových počítačů
Trhy
Bitcoin bez banky: Jak funguje decentralizovaná síť a blockchain
Jednou ze základních vlastností bitcoinu je decentralizace. Nad sítí nestojí centrální banka ani jiná instituce, která by jednotlivé transakce schvalovala. Tuto úlohu přebírá samotná bitcoinová síť, ve které hrají zásadní roli takzvané nody neboli uzly a těžaři.
Když chce uživatel odeslat bitcoin, jeho digitální peněženka vytvoří transakci a pomocí soukromého klíče ji digitálně podepíše. Informace se následně rozešle do sítě k jednotlivým uzlům. Soukromý klíč přitom zůstává známý pouze jeho majiteli a umožňuje mu s jeho bitcoiny nakládat. „Těžaři kontrolují, jestli neplatím jedním bitcoinem dvakrát, jestli neplatím neexistujícím bitcoinem,“ popisuje Kovanda jejich úlohu.
Právě tady přichází na řadu blockchain, který Kovanda přirovnává k velké veřejné účetní knize dostupné komukoliv. Jednotlivé transakce se seskupují do bloků, které na sebe postupně navazují. Přidáváním nových bloků se transakce potvrzují a systém zároveň brání tomu, aby někdo nakládal s neexistujícími bitcoiny nebo se pokusil jeden bitcoin utratit vícekrát.
„To je to klíčové, co dává tomu systému důvěryhodnost,“ říká Kovanda. Blockchain spolu s dalšími mechanismy tak umožňuje bitcoinu fungovat bez banky nebo jiné centrální instituce, která by vedla vlastní evidenci a potvrzovala každou platbu.
Finanční správa bude od provozovatelů tuzemských peněženek a burz dostávat data o majitelích kryptoměn. Česká kryptoměnová asociace varuje, že vláda jde nad povinný rámec požadovaný evropskou směrnicí a její návrh má pro sektor rizika. Hlavně v oblasti ukládání reportovaných dat. 
Bitcoinerům se nelíbí regulace krypta: Český stát si přisazuje nad rámec směrnice
Money
Proof of work: Proč bitcoin spotřebovává tolik energie
S těžbou bitcoinu souvisí také proof of work neboli důkaz práce, jeden ze základních mechanismů zabezpečení celé sítě. Těžaři při něm využívají vysoký výpočetní výkon, aby se mohli podílet na potvrzování nových bloků. To vyžaduje značné množství elektrické energie a právě energetická náročnost patří mezi nejčastěji kritizované vlastnosti bitcoinu.
Kovanda ji ale nevnímá pouze jako slabinu. „Je to klíčový element důkazu práce, proof of work, který je nákladem a je úmyslně nákladem. To není žádná chyba toho systému, to je jeho vlastnost,“ vysvětluje. Právě nutnost vynaložit reálné zdroje je podle něj jedním z prvků, na kterých fungování decentralizované bitcoinové sítě stojí.
Zároveň připouští environmentální problém, pokud těžaři využívají elektřinu vyráběnou například z uhlí. Dopad těžby ale podle něj závisí také na zdroji energie. Zmiňuje například využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodních elektráren, které může tento problém zmírnit.
Kryptoměnový sektor zasáhl další velký bezpečnostní incident. Z peněženky sítě Liquid Network zmizelo zhruba 4 000 z 4 200 uložených bitcoinů v hodnotě asi 320 milionů dolarů, tedy zhruba 6,7 miliardy korun. Síť, kterou využívají i velké kryptoburzy, pozastavila nové transakce a řeší, jak útok zasáhne její fungování.
Kryptotrh dostal další ránu. Hackeři ukradli bitcoiny za téměř sedm miliard
Trhy
Co se stane, až se vytěží všechny bitcoiny?
Jednou ze zásadních vlastností bitcoinu je jeho omezená nabídka. Celkový počet je předem stanovený na 21 milionů bitcoinů. Přibližně každé čtyři roky navíc dochází k takzvanému halvingu, při kterém se odměna těžařů za vytěžený blok sníží na polovinu. Do oběhu se tak postupně dostává stále méně nových bitcoinů.
Poslední bitcoin by měl být vytěžen kolem roku 2140. Ani poté ale podle Kovandy nezmizí motivace těžařů udržovat síť v chodu. „Budou stále mít to, co mají i teď. Vlastně to jsou transakční poplatky,“ vysvětluje. Právě transakční poplatky by tak měly postupně převzít roli odměny za nově vytěžené bitcoiny.
Pevně daná nabídka zároveň bitcoin odlišuje od klasických měn. Množství bitcoinů nemůže žádná centrální autorita podle potřeby navyšovat, protože pravidla jejich vzniku jsou předem zakotvena v samotném systému.
Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 
Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá
Trhy
Mohou kvantové počítače ohrozit bitcoin?
S budoucností bitcoinu souvisí také vývoj kvantových počítačů. Jejich vysoký výpočetní výkon by podle Kovandy mohl v budoucnu představovat riziko pro kryptografii, na které zabezpečení bitcoinové sítě stojí.
Jedním z možných scénářů je, že by dostatečně výkonný kvantový počítač dokázal z veřejně dostupných informací odvodit soukromý klíč, který jeho majiteli umožňuje nakládat s bitcoiny. „Jakmile je známý veřejně můj soukromý klíč, tak je to samozřejmě velký problém,“ upozorňuje Kovanda.
Právě zde podle něj může vzniknout prostor pro nová technologická řešení a firmy, které dokážou bitcoinovou síť před podobnými hrozbami chránit. Konkrétní společnost ale Kovanda netipuje a upozorňuje, že zatím nelze říct, kdy se dostatečně výkonné kvantové počítače objeví ani kdo je v jejich vývoji nejdál. Podle něj ale mohou být právě kvantové počítače po umělé inteligenci dalším velkým technologickým tématem.
P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.
Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii
Newstream TV
Co bude dál
Celý sedmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
V dalších dílech budou Lukáš Kovanda a Izabela Kalinová pokračovat v rozebírání témat ze světa investic, financí a ekonomiky.
