Dluh poroste dál. Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 386 miliard
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošku vzrůst o 76 miliard na 386 miliard korun a stát ho chce pokrýt především dalším zadlužením. Opozice se návrh pokusila vrátit vládě a požadovala snížení deficitu, koaliční většina to ale odmítla.
Pro základní parametry rozpočtu hlasovalo 93 koaličních poslanců. Zdrželi se pouze Zuzana Majerová z Trikolory a ekonom Miroslav Ševčík, oba z koaličního klubu SPD. Opozice hlasovala proti.
Nejde ještě o definitivní schválení státního rozpočtu. Poslanci ho poslali do druhého čtení, přičemž jeho základní parametry už měnit nemohou. Mohou ale navrhovat přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami.
Návrh počítá s příjmy 2,199 bilionu korun, což je meziročně o 80,8 miliardy více. Výdaje mají vzrůst o 156,8 miliardy na 2,585 bilionu korun. Schodek tak má dosáhnout 386 miliard korun proti letošním 310 miliardám.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Karel Pučelík: Je to s Francií opravdu tak vážné?
Názory
Devatenáct hodin sporu o rozpočet
První čtení trvalo 19,5 hodiny. Debata začala ve středu a skončila až dnes večer. Ministryně financí Alena Schillerová z ANO kvůli její délce obvinila opozici z obstrukcí a porušování letitých sněmovních pravidel. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček z ODS to odmítl s tím, že poslanci například nečetli texty nesouvisející s rozpočtem.
Pro srovnání, první čtení letošního rozpočtu, které se uskutečnilo až letos v únoru, trvalo přibližně 14 hodin. První rozpočet vlády Petra Fialy na rok 2022 projednávala Sněmovna v prvním čtení zhruba 11 hodin.
Vláda mluví o investicích, opozice o dluhu na provoz
Vláda Andreje Babiše označuje za hlavní priority investice, podporu zdraví prostřednictvím zdravotnictví i sportu a férové odměňování. Schillerová rozpočet označila za zákonný, odpovědný a realistický. Podle ní má být rekordně investiční a silně prorůstový.
Premiér Andrej Babiš zároveň slíbil úspory v dalších letech. Podle něj má stát šetřit tam, kde to dává smysl, a investovat tam, kde se to vyplatí.
Opozice naopak kritizovala především výši schodku. Poukazovala na to, že deficit převyšuje investiční výdaje přibližně o 100 miliard korun, které si podle ní stát fakticky půjčuje na běžný provoz. „Takhle investiční rozpočet nevypadá,“ uvedl předseda ODS Martin Kupka.
Skupina opozičních členů rozpočtového výboru navrhovala vrátit návrh vládě k přepracování a snížit schodek na 290 miliard korun. Podle Věry Kovářové ze STAN vláda mimo jiné spoléhá na přebytkové hospodaření obcí a měst, díky němuž má i při deficitu 386 miliard zůstat schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP. Koalice návrh odmítla.
Vláda čeká rychlejší růst i vyšší inflaci
Rozpočet vychází z předpokladu, že česká ekonomika příští rok zrychlí růst z letošních 1,9 na 2,4 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o 2,6 procenta a spotřeba vlády o 2,3 procenta. Česká národní banka ve své srpnové prognóze počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta.
Průměrná inflace má podle návrhu vzrůst z letošních 2,2 na 2,7 procenta. Na daních bez sociálního pojistného chce stát vybrat téměř 1,1 bilionu korun, meziročně asi o 52 miliard více. Výdaje na důchody mají vzrůst o 23,2 miliardy na téměř 763 miliard korun.
Schillerová během debaty také zopakovala, že vláda nechce přijmout euro. Argumentovala mimo jiné průměrným zadlužením eurozóny kolem 90 procent HDP a tím, že se Česko nechce vzdát vlastní měnové politiky.
