Firmy sázejí na AI. Klíčová rozhodnutí by jí ale svěřil jen každý sedmý finanční šéf

Umělá inteligence se dostává mezi hlavní investiční priority velkých firem a o penězích na její rozvoj stále častěji rozhodují finanční ředitelé. Ochota zavádět nové nástroje ale neznamená ochotu předat jim kontrolu. Plnou autonomii při zásadních rozhodnutích by AI svěřilo jen 14 procent finančních manažerů, ukazuje globální průzkum Deloitte Finance Trends 2027.y

Finanční ředitelé mají stále větší slovo v tom, jaké technologie firmy nakoupí a co od nich budou požadovat. Podle průzkumu Deloitte už 54 procent vrcholových finančních manažerů rozhoduje o rozdělování kapitálu do umělé inteligence a technologií napříč firmou. Téměř polovina zároveň dohlíží na spolehlivost, přesnost a vysvětlitelnost výstupů AI. Stejný podíl, 48 procent, odpovídá za technologické výdaje a jejich kontrolu.

Jejich role se tak rozšiřuje od správy rozpočtů k rozhodování o technologickém směřování podniku. „Finanční ředitelé už dávno nejsou pouhými správci rozpočtů a hospodářských výsledků. Stále více rozhodují o tom, do kterých technologií bude firma investovat, jak bude umělá inteligence řízena a jak se bude měřit hodnota, kterou přináší,“ říká Miroslav Svoboda, Country Leader Deloitte Česká republika. Podle studie více než dvě třetiny manažerů, kteří tyto odpovědnosti zastávají, převzaly příslušné úkoly během posledních tří let.

AI dostává přednost, poslední slovo má mít člověk

Zavádění umělé inteligence a pokročilých technologií označilo za jednu z hlavních priorit do roku 2027 celkem 43 procent dotázaných. Předstihlo tak zvyšování nákladové efektivity, které uvedlo 34 procent respondentů, i efektivnější rozdělování kapitálu a investic s 33 procenty.

Časopis TIME ocenil český nápad, který chrání památky před válkou

Enjoy

Válka může během pár minut zničit něco, co přežilo stovky let. Česká Archa III proto na Ukrajině vytváří detailní digitální kopie památek a uměleckých děl, aby jejich podoba nezmizela ani tehdy, když originál zasáhne dron nebo raketa. Projekt Národního muzea a Nadace Karel Komárek Family Foundation teď zaujal i časopis TIME, který ho zařadil mezi nejlepší vynálezy roku 2026. Jde o první samostatnou českou iniciativu v historii tohoto prestižního výběru.

vku

Přečíst článek

Zájem se týká také takzvané agentické AI, tedy systémů, které mohou v zadaných mezích samostatně provádět úkoly. Alespoň v některých oblastech financí je připraveno využívat agentické pracovní postupy 95 procent oslovených manažerů. Určitou míru autonomie těchto řešení připouští 77 procent, plnou samostatnost při zásadních rozhodnutích by jim však svěřilo jen 14 procent.

Firmy navíc narážejí na rozdíl mezi plány a vlastní připraveností. Celkem 42 procent respondentů přiznává, že jejich ambice v oblasti agentické AI přesahují současné možnosti podniku. Z této skupiny považuje 41 procent za jednu z hlavních překážek nedůvěru zaměstnanců v kvalitu výstupů umělé inteligence.

„Lidský úsudek zůstává naprosto zásadní zejména tam, kde může mít rozhodnutí významný finanční, regulatorní nebo reputační dopad,“ upozorňuje Svoboda. K širšímu využití AI podle něj firmy potřebují důvěryhodná data, zmapované procesy, jasně nastavená pravidla i odpovídající znalosti zaměstnanců.

Bez lepších dat to nepůjde

Připravenost na nové technologie se promítá i do konkrétních priorit finančních oddělení. Modernizaci infrastruktury a sjednocení dat upřednostňuje 46 procent jejich ředitelů, dalších 43 procent se zaměřuje na změnu fungování finančního útvaru. Firmy také posilují týmy o datové specialisty a odborníky na řízení změn a vytvářejí kontrolované prostředí pro testování agentických řešení.

Nástroje AI na podporu produktivity má přitom ve finančních útvarech plně nasazené 64 procent oslovených firem. S jejich využíváním roste potřeba sledovat, kolik technologie skutečně stojí. Šest z deseti finančních ředitelů očekává, že do roku 2027 bude potřebovat pokročilejší postupy pro řízení nákladů spojených s umělou inteligencí.

Kontrolu výdajů komplikují podle respondentů zejména regulatorní nejistota, kterou uvedlo 20 procent dotázaných, složité vyúčtování cloudových služeb a dodavatelů s 19 procenty nebo obtížné propojování údajů o využívání služeb s finančními systémy s 15 procenty. Firmy proto nastavují pravidla pro experimentování s AI a sledují její dopady na náklady i výnosy.

Rozhoduje také kontrola nad daty a dodavateli

Při investicích nebude hrát roli jen cena a výkon technologií. Do popředí se dostává také technologická suverenita, tedy míra nezávislosti a kontroly firmy nad daty, dodavateli a dodavatelskými řetězci. Celkem 84 procent oslovených finančních manažerů očekává, že do roku 2027 významně ovlivní rozdělování kapitálu do technologií. Za strategickou konkurenční výhodu ji považuje 63 procent respondentů.

Mění se i podmínky, za kterých firmy technologické projekty financují. Dvě třetiny dotázaných uvádějí, že jejich podnik při schvalování těchto investic používá postup založený na měřitelných výsledcích. Z této skupiny uplatňuje 27 procent etapové financování. Další peníze projekt dostane až po splnění předem stanovených milníků. Čtvrtina vyžaduje vyčíslenou návratnost a formálně zpracované ekonomické zdůvodnění investice. Naopak 23 procent respondentů připouští, že se řídí rozhodnutím vedení nebo správní rady bez přesně nastaveného procesu měření výsledků.

Vedle vlastních prostředků firmy využívají také kapitál soukromých investorů, státních investičních fondů či institucionálních investorů a společné investování s externími partnery. Některé podniky zřizují investiční výbory na úrovni nejvyššího vedení, které před schválením technologických projektů posuzují jejich strategický přínos, ekonomiku a provozní smysluplnost.

Průzkum Deloitte Finance Trends 2027 proběhl na jaře 2026 mezi 1434 finančními řediteli a dalšími vrcholovými finančními manažery z 26 zemí. Zahrnoval veřejně obchodované i soukromé společnosti s tržbami alespoň miliardu dolarů. Výsledky tak zachycují situaci ve velkých firmách a neobsahují samostatná data za Českou republiku.