Mexičtí zákonodárci schválili až 50procentní dovozní cla na čínské a jiné asijské zboží. Cílem je posílit navzdory odporu dotčených zemí a firem místní průmysl. Opatření má vstoupit v platnost od ledna příštího roku. Čína varovala, že nová cla poškodí obchodní partnery Mexika, informuje agentura Reuters.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily. V případě automobilů jde o snížení z aktuální úhrnné sazby 27,5 procenta, v případě čipů americký prezident Donald Trump hovoří o možnosti uvalit na dovoz z většiny zemí 100procentní clo. Tomu se podle dohody EU vyhne.
Nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa dolehla mimo jiné na pivovar Utepils Brewing v Minneapolisu, který se specializuje na evropské pivní styly, jako jsou piva plzeňského typu nebo kölsch pocházející z Kolína nad Rýnem.
Druhé čtvrtletí přineslo Němcům pokles HDP, který přichází v nejhorší možnou chvíli: světová cla, obchodní nejistota a slábnoucí průmysl dohromady tvoří výbušný koktejl.
Otrokovickému výrobci pneumatik Continental Barum loni vzrostly tržby na 74,919 miliardy korun. Předloni činily 70,48 miliardy korun. Společnosti meziročně také mírně vzrostl zisk po zdanění, činil 4,178 miliardy, předloni to bylo 4,132 miliardy korun.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Uvedlo to ministerstvo s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
Před největšími evropskými přístavy se prodlužují fronty se zámořskými trajekty. Rotterdam, Antverpy a Hamburg čelí nárůstu lodí, které v důsledku napjaté obchodní situace stále častěji míří do Evropy a jejich odbavení trvá stále déle. Podle The Financial Times bude trvat měsíce, než se situace uklidní, a jedná se údajně o nejhorší narušení logistických řetězců od pandemie covidu.
Čína je ochotna urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo obchodu. Čínské restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.
Jihlavská firma Doornite je aktivní na 12 evropských trzích. Kromě zemí střední Evropy se zaměřuje na Benelux a Balkán. Loni přibyla Bosna a Hercegovina. Letos pracuje na zahájení exportu také do Severní Makedonie. Export pomáhá firmě v situaci, kdy se výrazněji nezvyšuje stavebnictví na domácím trhu.
České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což je o 4,2 procenta více než v roce 2023. Hlavními důvody nárůstu byly větší vývoz piva a zvyšující se obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů. Naopak opět klesla průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele, loni činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byla spotřeba o 16 litrů nižší, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Výsledky podle něj ale ukazují, že české pivovarnictví po letech ekonomického útlumu začíná mírně ožívat.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
