Evropská unie v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Ruský rubl dosáhl ve středu svého sedmiletého maxima vůči dolaru a i ve čtvrtek odpoledne se přes mírný pokles držel poblíž tohoto rekordu. Důvody jsou zjednodušeně řečeno nápadně vysoké ceny energií, kapitálové kontroly a samotné sankce, píše server CNBC.
Aktuálně si gastro provozovatelé nemohou stěžovat na nedostatek hostů. S obavami ale vyhlížejí následující měsíce. Razantní zdražování energií může už na konci léta ukončit činnost některých podniků na malých městech a vesnicích. A na co se mají připravit hosté? Další zdražování obědů a piva je nevyhnutelné. „Původně jsem předpokládal, že hladinka piva z čepu v Praze bude stoupat k úrovni 70 korun pomaleji a dostihne ji až v příštím roce. Může se to ale klidně stát už letos na podzim,“ říká pro Newstream garant projektu Moje restaurace Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck chce v souvislosti se snížením dodávek ruského plynu přijmout další opatření, která by snížila spotřebu plynu, a posílit preventivní opatření. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na pětistránkový dokument, který má k dispozici. Po omezení dodávek ruského plynu je situace v zemi napjatá a Habeck chce reagovat, aby se situace nezhoršila, až začne zimní topná sezona. Podle agentury AP se Německo mimo jiné bude snažit výpadek plynu při výrobě elektrické energie kompenzovat uhlím.
Několik let bude trvat, než se vybudují dostatečné kapacity na jiné zdroje energií, míní šéf energetického gigantu RWE Markus Krebber. Do té doby budou účty za plyn a energie stále výrazně vyšší než dlouhodobý průměr.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
Dodavatelé energií zhruba od dubna posílají nově nastavené zálohy na energie. Nárůst cen není o šestnáct procent, což je aktuální meziroční inflace. Energie, tedy plyn a elektřina, jsou pro zákazníky oproti loňskému roku dražší o sto procent. A u některých dodavatelů ještě více.
Skupina ČEZ zakomponovala koncept ESG přímo do své byznysové strategie. Pro firmu má udržitelnost nejen ekologický či etický rozměr, ale stala se jedním z klíčových parametrů jejího byznysu. Problematice ESG se ve společnosti věnuje speciální oddělení, přímo podléhající generálnímu řediteli. „Abychom byli přijatelní pro společnost, musíme ukázat, že zisku dosahujeme eticky. A pro nás je otázka hrdosti, že se můžeme podívat do očí budoucí generaci,“ říká Kateřina Bohuslavová, ředitelka oddělení ESG Skupiny ČEZ.
Od loňského počátku zdražování a také od začátku války na Ukrajině na konci února je v Česku patrný trend úspory plynu. V květnu byla spotřeba po očištění od vlivů počasí meziročně o 9,2 procenta nižší, bez očištění dokonce o třetinu. Vyplývá to z analýzy firmy Amper Meteo.
Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě, varoval výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Připomněl, že ruská invaze na Ukrajinu prohloubila energetickou krizi v regionu.
