Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Červenec zatím rozhodně nepřipomíná nějakou okurkovou sezonu. Trhy, byť nejsou v panických výprodejích, opět především klesaly, a to i vzhledem k velké zásobě poměrně negativních makroekonomických dat.
Ceny elektřiny ve Skandinávii byly v posledních dnech tak nízké, že jedna z jaderných elektráren ve Švédsku omezila výrobu. To je v ostrém kontrastu s energetickou krizí, která zmítá evropským kontinentem a při které se počítá každý megawatt, uvedla agentura Bloomberg.
Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Náklady na vytěžení jednoho bitcoinu během měsíce a půl klesly téměř o polovinu. Mineři kvůli již delší dobu trvající nižší ceně kryptoměny totiž zapojili do těžby efektivnější zdroje. Pro budoucí cenu bitcoinu to ale není dobrá zpráva, píše agentura Bloomberg s odkazem na analýzu banky JPMorgan.
Vláda by měla do poloviny příštího roku připravit plán restrukturalizace státní energetické společnosti ČEZ. Agentuře Reuters to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti ale neuvedl. V červnu ve svém televizním projevu sdělil, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. A zatímco se na tím vláda Petra Fialy stále radí, Francouzi hlásí, že do zestátnění energetického kolosu EDF skutečně jdou.
Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu, píše agentura Reuters.
Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety.
Od září zvedne ceny energií také společnost E.ON. Stálí zákazníci od září letošního roku zaplatí zhruba o 15 procent více z celkové ceny, kterou za elektřinu doteď platili. U plynu je nárůst o 50 procent z celkové ceny. Zdražení se nedotkne zákazníků s platnou fixovanou cenou. Energie zdražují také další dodavatelé, například ČEZ nebo PRE.
Inflace v červnu v Česku stoupla meziročně o 17,2 procenta, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu. Meziměsíčně inflace stoupla o 1,6 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení, hlavně cenami plynu a elektřiny, a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, uvedl Český statistický úřad. Meziroční nárůst inflace byl v červnu nejvyšší od prosince 1993. Zrychlila podvanácté za sebou.
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Holding Agrofert předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše koupil většinový podíl v rumunské zemědělské skupině Maragro Group. Desetiprocentním vlastníkem zůstává její zakladatel Marco Chiaradia. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Agrofert už dřív získal v Rumunsku obchodníka s obilím a olejninami, společnost East Grain, přes kterou nyní koupil i 90procentní podíl v Maragro Group.
USA podle ministra obchodu Howarda Lutnicka očekávají z cel měsíčně 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), což je o 20 miliadrd dolarů více než v předchozím měsíci. Lutnick to řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business Network.
