Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na evropské úrovni. Jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, vyjednává podporu dalších zemí.
Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.
Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.
Menšinoví akcionáři francouzské energetické společnosti EDF se snaží napadnout cenu stanovenou vládou za opětovné zestátnění skupiny. Vláda jim nabídla cenu, která je o více než 50 procent vyšší, než kolik činila před dnem, kdy vláda informovala o plánech na zestátnění firmy. Podle menšinových akcionářů je to ale málo, napsala agentura Reuters.
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Evropský zemní plyn v pondělí prudce vzrostl na asi 15násobek průměrné letní ceny a opět prolomil rekordy, protože hrozba ruského omezení dodávek zasáhla trh a zvýšila inflační očekávání. Benchmark futures na plyn vzrostly až o 20 procent, což pomohlo zvýšit elektřinu a uhlí. Klíčový plynovod Nord Stream 1 se 31. srpna zastaví na tři dny údržby, což opět vyvolává obavy, že se po údržbě nevrátí do provozu podle plánu, napsal server Bloomberg.
Mechanismus výpočtu záloh za energie není podle předsedy rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislava Trávníčka problematický. Problém představují smlouvy, které se uzavírají pomocí nekalých obchodních praktik a staví odběratele do nevýhodné pozice. Příkladem může být změna smlouvy na takzvaný spotový, neboli dynamický trh, kdy se cena elektřiny neustále mění a není fixovaná.
Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami.
