Gazprom odstřihl Lotyšsko od plynu. Platilo v eurech místo rublů
MoneyRuská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Pobaltská republika totiž za surovinu nezaplatila v požadovaných rublech.
Ruská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Pobaltská republika totiž za surovinu nezaplatila v požadovaných rublech.
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
V polovině července v Česku opět meziročně zdražily základní potraviny jako máslo, mléko, vejce, mouka či cukr. A to rapidně – oproti loňskému stejnému období činí nárůst cen u těchto potravin dvacet procent až tři čtvrtiny, jako třeba u mouky. Vyplývá to z šetření průměrných cen potravinářských výrobků Českého statistického úřadu. Důvodem zdražování jsou dopady ruské invaze na Ukrajině na potravinářský a energetický trh, přičemž růst se stále podle všeho ještě nezastavil.
Hypotéky v Česku prudce zdražují. Podle nejnovějších údajů Fincentra Hypoindexu odpovídala průměrná úroková sazba počátkem července 6,24 procenta, nyní už se blíží úrovni 6,5 procenta. Hypotéky jsou nejdražší od počátku milénia. Jsou dražší dokonce i než těsně před globální finanční krizí, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Ta tehdy následně způsobila pokles cen tuzemských nemovitostí.
Blížící se recese nejspíš zadělá na řadu problémů zejména v menších obcích. Hrozí, že zde masivně zavřou malé prodejny, jejichž provozovatelé nedokážou čelit růstu nákladů. Pomůže dotace ministerstva průmyslu a obchodu Obchůdek 2021+? Spíš ne, myslí si šéf Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé. Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů, píše ekonomický list Financial Times (FT).
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.