Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.
Už jste si toho mohli všimnout v březnu, kdy raketově vystřelila cena benzínu a nafty. Při cestě po dálnici najednou mnohem více řidičů jezdilo v pravém pruhu, rychlost 120 v hodině. O pár měsíců dříve půlka aut svištěla v levém pruhu, sto padesát na tachometru. Jasná a jednoznačná změna spotřebitelského chování, kterou dokládají i první statistická data.
Inflace v zemích platících eurem vystoupala na další rekord, v průměru přesáhla osm procent. Vyplývá to z dat Eurostatu. Nejvýrazněji se zvýšily ceny energií.
Inflace v Německu v květnu vystoupila na 7,9 procenta. Je nejvyšší od 70. let, kdy svět svírala první ropná krize. Na vině je válka na Ukrajině, která prodražuje nejen energie.
Protiruské sankce a omezování poptávky po ruské ropě ze strany západního světa přiměly Kreml zaměřit svou pozornost do Asie. Moře nyní brázdí rekordní množství tankerů s více než 70 miliony barelů na palubách – téměř trojnásobně více, než před začátkem ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Asie – zejména díky Číně a Indii – tak v uplynulém měsíci poprvé předběhla Evropu jako největšího kupce, uvedla agentura Bloomberg.
Energetické firmy vydělávají miliardy, Češi se přitom hroutí pod drahými energiemi. A co dělá vláda? Zamýšlí se ve svém komentáři Dalibor Martínek z Newstreamu.
Vláda by podle předsedy opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše měla na pomoc podnikatelům, kteří se kvůli vysoké inflaci potýkají s prudce rostoucími výrobními náklady a úroky z úvěrů, použít desítky miliard korun z nerozděleného zisku polostátní energetické společnosti ČEZ. Stát může tímto způsobem získat 60 až 70 miliard korun. Babiš to řekl ve čtvrtek na celostátním sněmu Hospodářské komory v Olomouci. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda dividendy ČEZ použije na pomoc občanům, avšak při jejich rozdělování je na místě obezřetnost, aby tento krok nedal další impulz už tak rychle rostoucí inflaci.
Británie přispěje nejchudším domácnostem na energie, peníze půjdou z mimořádné daně ze zisků ropných a plynárenských společností ve výši 25 procent.
Spotřební elektroniku a další výrobky, které spoléhají na polovodiče, patrně už brzy čeká další zdražování. Výrobci čipů a firmy, které jim dodávají díly, se totiž chystají zvýšit ceny, protože jim rostou vstupní náklady - od surovin až po lidskou práci. Upozorňují na to analytici, které oslovil server finanční televize CNBC.
Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy, řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Zároveň představil tři pilíře pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne za šest týdnů.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší cenový nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Na německé ekonomice je přitom závislá i řada českých podniků.
