Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh klesla na nejnižší úroveň od července, přispěly k tomu vysoké námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a růst dodávek prostřednictvím potrubí z Norska.
Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.
Nízký tlak vzduchu a s ním spojená studená fronta. Takové počasí má v nadcházejících dnech zasáhnout Evropu i Českou republiku. Podle agentury Bloomberg padnou teploty výrazně pod dlouhodobé průměry. První záchvěv studeného počasí podle Bloombergu může zamávat s rozhodnutím omezovat vytápění domácností.
Prodej elektromobilů v letošním roce vystoupí na rekord a jejich podíl na celkovém počtu prodaných aut se zvýší na 13 procent. Ve své zprávě to předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Loni se prodej elektromobilů téměř zdvojnásobil a představoval skoro devět procent celkového trhu s automobily.
Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Koncern Volkswagen má továrny v Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
Dnešní i budoucí poptávku po energiích není Česká republika schopna uspokojit bez plynu, tvrdí manažerka společnosti GasNet. „Čísla mluví jasně. Zatímco v minulém roce činila spotřeba elektřiny ČR necelých 74 TWh, plynu jsme potřebovali okolo 100 TWh. Takové množství energie nelze jednoduše nahradit. Domácnosti, průmysl, firmy a celá společnost potřebují spolehlivé a stabilní dodávky v průběhu celého roku,“ dodává Kateřina Morrisová.
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.
Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Ceny ropy smazaly zisky z počátku obchodování a 📉 klesají. Reagují tak na oznámení Kremlu, že se ruský prezident Vladimir Putin v nejbližších dnech setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trh tento vývoj vnímá jako možný náznak snahy o diplomatické řešení války na Ukrajině, která už více než tři roky ovlivňuje globální trhy s energiemi.
Americký výrobce 🔋 baterií Lyten se dohodl na koupi většiny majetku švédské společnosti Northvolt, která letos v březnu vyhlásila bankrot. Oznámila to firma Lyten. Transakce by mohla znamenat návrat na scénu pro firmu, která byla ještě nedávno považována za evropskou odpověď na dominantní asijské výrobce baterií pro elektromobily.
Euro se díky nadějím na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyšplhalo až na týdenní 📈 maximum vůči dolaru, později však kleslo. Dolar podpořila zpráva agentury Bloomberg, že favoritem na příštího šéfa americké centrální banky (Fed) se jeví současný člen její rady guvernérů Christopher Waller. Britská libra dnes posiluje po zprávě, že pro snížení úrokových sazeb v Británii hlasovalo méně členů měnové rady britské centrální banky, než se předpokládalo.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Spojené státy pravděpodobně v nejbližší době ❌ nezpřísní postihy za reexport zboží, při kterém obchodníci zatajují skutečný původ produktů, aby se vyhnuli vyšším clům na dovoz do USA. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
Ústavní soud ❌ odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi, Krajského soudu v Brně ani Nejvyššího soudu. Soud rozhodl stručným usnesením, stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou.
Česká národní banka (ČNB) 👍 zlepšila výhled hospodářského růstu Česka. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos i příští rok zvýší o 2,6 procenta, uvádí prognóza, kterou dnes centrální banka představila. Květnová predikce očekávala letos hospodářský růst dvě procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,6 procenta, v květnu ji čekala 2,5 procenta.
