Někteří dodavatelé energií opět zdražili ceníky pro nové zákazníky. Nové ceny jsou přitom nad vládou schváleným cenovým stropem platným od ledna 2023, zákazníci by je tak platili pouze do konce letošního roku. Od listopadu se navíc má zastropování cen promítat do výše záloh. Mezi firmami, které zdražily ceníky pro nové zákazníky, je třeba innogy nebo ČEZ.
Energetická krize začíná přinášet nové příležitosti. Kromě masivního nárůstu zájmu o alternativní zdroje energie to jsou také překvapivé bizarnosti. Firmy například chystají nová školení: na obsluhu klimatizace.
Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční. Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v Česku v září o 18 procent, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Uvedl to Český statistický úřad.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to norské ministerstvo financí.
Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
Dodavatelé energií se na svých infolinkách či v zákaznických centrech potýkají s náporem požadavků zákazníků, které souvisejí především se zavedením takzvaného úsporného tarifu. Část dotazů míří také na schválené stanovení maximálních cen energií, vyplývá z vyjádření dodavatelů. Meziročně činí nárůst požadavků řádově až desítky procent.
Polsko je sídlem 40 ze 100 měst s nejhorší kvalitou ovzduší v Evropské unii, protože se při vytápění domácností spoléhá na uhlí, což je dědictvím komunistické éry, která podporovala těžbu. Nyní však nedostatek paliva a prudce rostoucí životní náklady nutí lidi spalovat alternativy – včetně domovního odpadu, napsala agentura Bloomberg.
Ze všech stran se na nás valí informace o tom, co všechno zdražuje. Potraviny, služby, energie, voda, materiál, stravování… Prostě všechno. To se zákonitě projeví i na vašem rodinném rozpočtu. Dosud jste s příjmy vycházeli, teď se vaše náklady na život zvyšují. Dají se výdaje zkrotit, nebo si máte hledat další zaměstnání?
