Jako první vlaštovka vyletěl s podzimem do povětří Jiří Hlavatý. Majitel Juty a bývalý senátor. Jeho společnost vyrábí z umělé hmoty vlákna a koberce. V českých žebříčcích je řazený mezi miliardáře. Z jeho fabrik odejde pět procent zaměstnanců. Přišel o ruský trh, navíc jsou tu drahé energie.
Evropská komise připravuje sadu opatření na snížení cen plynu včetně "dynamického" stropu pro obchodování v klíčovém virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF). Tento mechanismus by byl k dispozici do té doby, než se spustí nový cenový index pro obchodování se zkapalněným zemním plynem, což by mohlo být na jaře příštího roku. Vyplývá to z předběžného plánu unijní exekutivy.
Meziroční růst cen všech výrobců pokračoval v Česku také v září, tempo zdražování v zemědělství a stavebnictví bylo ale proti předchozímu měsíci pomalejší. Z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ), vyplynulo, že nejvíce opět stouply ceny zemědělských výrobců, a to o 33,6 procenta.
Energetická krize začíná přinášet nové příležitosti. Kromě masivního nárůstu zájmu o alternativní zdroje energie to jsou také překvapivé bizarnosti. Firmy například chystají nová školení: na obsluhu klimatizace.
Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční. Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v Česku v září o 18 procent, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Uvedl to Český statistický úřad.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to norské ministerstvo financí.
Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
Dodavatelé energií se na svých infolinkách či v zákaznických centrech potýkají s náporem požadavků zákazníků, které souvisejí především se zavedením takzvaného úsporného tarifu. Část dotazů míří také na schválené stanovení maximálních cen energií, vyplývá z vyjádření dodavatelů. Meziročně činí nárůst požadavků řádově až desítky procent.
